Šťastné a veselé Vánoce! S těmi nejlepší víny z Čech, Moravy a Slovenska! :)

Přeji Vám všem pěkné prožití vánočních svátků! V klidu, míru, štěstí a radosti!

Šťastné a veselé!
Šťastné a veselé!

K tomu, aby vaše Vánoce byly ještě hezčí a příjemnější, doporučuji víno od některého z oblíbených vinařů nebo vinařství!

Čechy

Morava

Slovensko

Šťastné a veselé Vánoce! 🙂

Už zas… Svatomartinské… aneb mladé víno 2015

Jak dopadlo moje pátrání po pražských vinotékách po dobrém mladém, Svatomartinském vínu…

Obešel jsem pár vinoték, a našel ochutnal celou řadu nedobrých, nasládlých, neladících nasládlých vod… To asi nechcete…

Dokonce ani Svatomartinské MT 2015 z jinak solidního Školního statku v Mělníku se podle mne tentokráte ne zcela vydařilo…

Nakonec jsem však byl uspokojen a nalezl v obchodní síti i mladá vína, která nejen, že neurazí, ale i potěší, a opravdu mohou přinést v podobě chutného, svěžího, mladého vína, ač brzy stočeného, tak možná i s náznakem, cože vlastně letošní ročník přinese ve vínech, která si ještě standardně poleží….

Z těchto pozitivních nálezů doporučuji (top):

  • Dobrá vinice: Cuvée Svatého Martina 2015 (millerka s trochu tramínu a muškátu)
  • Dobrá vinice: edukativní, vtipná a zároveň i pitelná nefiltrovaná „Mladá Millerka 2015“ s ještě poletující částicemi nefiltrovaných kalů… Chválím! Ať každý pochopí, jak zběsile rychlý obchodní tlak to je, mít nalahováno doslova pár dnů po sběru…

(obojí jsem pořídil ve Velkém Vinografu v Jindřišské)

Dále jsem našel a také doporučuji a lze bezpečně pít i vychutnat:

  • Sonberk: Sříbrný Sonberk – Muškát moravský 2015
  • Vino Hort: Veselé víno 2015 (Muller Thurgau)

Takže, i s tím mladým vínem to jde, a ne, že ne…

Nepotřebujeme beaujolais nouveau, máme Nejedlíka! Na zdraví!

IMG_8834 IMG_8839

PS Mladá víno nakupujte v dobrých vinotékách a u dobrých vinařů…

Jiná vína září (2013)

Původně měl nadpisek jen znít „Jiná vína – září 2013“, ale pak jsem si všimnul výstižné slovní hříčky a tu jsem ponechal… 😉

Potřetí, či počtvrté, nevím přesně, nicméně tato akce je stála ještě mladá…

V sobotu 7.září se konal další ročník nesoutěžní výstavy Jiná vína.

Tentokrát se místo konání přesunulo blíže k Praze, takže dostat se tam bylo pro většinu i nemobilních pražanů mnohem snažší… Jak jsem letmo zjistil mezi návštěvníky, někteří cestovali až z jižních Čech anebo dokonce ze severní Moravy.. To je opravdový zájem!

Místo konání bylo tentokrát veskrze relevantní a přitažlivé, modřanská vinice, loučka a zákoutí pod svahy obtěžkanými právě dozrávající hrozny. Byl teplý, či spíše horký den vyzrálého babího léta…

V čem tato výstava spočívá? Vinaři, jejich vína a jejich fanoušci (vinařů i vín) se všichni sejdou na jednom místě, a dychtivě zkoumají, co je nového… Nikdo tu nic neprodává, netlačí, nepřemlouvá… Také není potřeba.. Všichni návštěvníci jsou tu nadrženi, a kdyby to šlo, stejně by kupovali, ale ono to nejde, není co, a stejně, většina produkce je malá, mikro, nano až piko… a tudíž vzácná a je o ní velký zájem…

No a jak jsou ta vína jiná? Toto označení, stále ještě platné, poukazuje na jejich odlišnost od většiny vín nabízených v běžné maloobchodní síti, navoněné, blýštivé vodičky s krátkým příběhem…

Tato jiná vína, až už od Autentistů anebo nikoliv, jsou často (pro neznalé či přírodními víny jen málo políbené) překvapující, nejsou to často líbivky na první pohled, někdy nejsou průzračně čistá, spíše kalnější, „a něco tam plave“, barvy jsou intenzivní, a bílá vína mohou být žlutá, oranžová… I ty vůně bývají překvapivé… Těmto vínům musíte dovolit, aby se představila, a zkusila vás oslovit, nebude hned a nebude to rychlé, a možná jenom usrknete, poděkujete se a kráčíte pryč… a možná vám to za chvíli začně vrtat hlavou a přeci jen zkusíte ještě jeden doušek, a můžete se stát – že i mezi vámi a daným vínem přeskočí jiskra, otevřou se dveře a vy kousek pochopíte… A může se stát – že dané víno si vás získá, vezmete jej na milost, později začnete mít docela rádi, a pak už byste jej rovnou chtěli kupovat… A může se stát – že těmto přírodním, chemií nenabušeným vínům propadnete, tak jako člověk žijící dlouhá desetiletí v totalitním a lidském marasmu, který najednou ochutná dobrý poctivý nešizený chleba, v hlavě vybuchne ohňostroj, člověk zjihne, promítnou se některé dětské epizody, a ten člověk si vzpomene, že vlastně přírodě také kdysi býval blízko, a že mu celou tu dobu chyběla, jen si to neuměl v sobě objevit… No, dost poezie… Tedy jiná vína – dnes (v roce 2013) stále ještě v menšině, produkovaná nadšenci, milovníky přírody a poctivého opravdového života, dnes specialita… vína intenzivní, přírodní, nešizená, vyráběná s láskou a pýchou těmi, kteří je milují a chtějí být na ně pyšní, na své děti…

Kdo v letošním roce zaujal a jak akce proběhla?

Sešla se vesměs známá a automatická parta, Autentisté, ať už pod chartou, či jen podobným vyznáním, k tomu pár vzorků od přátel ze Slovenska, a k tomu také, vždyť na místě, několik místních vinařů = rozuměj „tady, kde stojíš, tak zvedni hlavu a dívej se, tamhle rostou moje hrozny a tady to vínám dělám“ – modřanští!… Také pár dalších vinařů z některých dalších typicky nevinařských lokalit tu bylo… A dokonce i jahodové a i ostružinové víno jsem tu zkusil, to už ale vážně bylo mimo kategorie… 🙂

Ale bylo na to všechno jen jedno odpoledne, a vín bylo asi dvě stovky….Co s tím…

Někteří, zejména proto, že s vybranými Autentisty mají častý kontakt a jejich vína znají nazpaměť, mohli je vynechat a věnovat se zkoumání ostatních vzorků. To nebyl můj případ. Po většinu roku mimo ČR, takováto akce byla pro mne svátek a věnoval jsem se mimojiné průzkumu a aktualizaci mých paměťových znalostí oblíbených vinařů. Další kapitolou bylo zkoumání místní modřanské produkce…

Vsuvka – krásně fungovalo bleskové šíření dobrých zpráv (a tedy mezi přejícími dobrými lidmi) – některá z nejlepších anebo minimálně nejzajímavějších vín – se poznala také tak, že když jste je chtěli ochutnat – tak už prostě nebyla… 🙂 Takže jsem u pár takový trpělivě kroužil a vracel se, jestli náhodou ještě nepřiletí druhá lahev vzorku – a několikrát to vyšlo…

Nu a víte, jak to je… Mám mlsný jazyk… Rád si s vínem hraju a rád se s ním laskám, což samozřejmě v tomto množství vzorků a v tomto limitovaném čase ani nešlo… Ač, neodflákl jsem to, a poctivě jsem do toho svými buňkami šel.

Nemohu ale stejně než zjednodušit, a v té rychlosti a v tom množství a pod tlakem, dělal jsem si jen obvyklé bleskové poznámky – kolik hvězdiček bych na mojí stupnici dal… Tj. jaký stupeň potěšení mi zkoušené vzorky přinesly… Což sice souvisí i s kvalitou, ale vnímání krásy je záležitost vesrkze subjektivní.

Stejně si toto znamenám do svojí databáze, paměťové i papírové, jako vodítko pro příští nákupy a směřování. Takže tak…

Nemusím zde ale vůbec vysvětlovat, že něco tak komplexního a bohatého a živého, jaké pěkné přírodní víno, stejně žádným hloupým jednoduchým číslem vyjádřit nejde. Čili je to na vás, já nabízím jen svoje vodítko, a jak jsem byl s kterým vínem šťastným, bude to i moje pomůcka pro příští nákupy (bude-li vůbec co kupov at).

Vy si už svoje vlastní příběhy musíte (můžete) zažít sami! Na zdraví! 🙂

PS a jiná vína – opravdu září!

Vinařství č. Víno Líbí?
Dobrá vinice 5 Blanc de blancs 2009 4
6 Blanc de pinot noir 2009 4+
7 Májový ryzlink 2011 4+
8 Velké dobré bílé 2011 4,5-5
9 Pinot noir 2012 4+
Zdeněk Vykoukal 10 Cuvée Resch 2012 zemské 3
11 Flór 2011 zemské 3
Winepunk 12 Winepink 2010 4
13 Bubblepunk 2012 4
Dva duby 19 Cuvée Rosa Inferni 2011 4-4,5
Bogdan Trojak 20a Kaich 2012 3
Jaroslav Osička extra Chardonnay 2008 4,5-5
21 Chardonnay 2011 4
22 Pinot-Chardonnay 2011 4,5-5
23 Pinot Gris 2011 3,5
24 Modrý Portugal 2011 rosé 4,5
Petr Kočařík 25 Cabernet Sauvignon 2012 rosé 3,5
26 Ryzlink rýnský 2011 4
Petr Koráb 27 Neuburk 2011 5
28 Tramín červený 4,5
Jan Flajšinger 29 Ryzlink rýnský 2011 NEBYL
30 Rulandské modré 2008 oxid. 4,5
31 Frankovka 2012 4
Jaroslav Springer 31a Sarah´s rosé 2012 4-4,5
31b Pinot noir 2012 4-4,5
Tomáš Čačík 43 Veltlínské zelené 2012 3,5-4
44 Veltlínské zelené žluté 2012 5
45 Pálava oranžové 2012 3,5
46 Ryzlink vlašský 2012 3,5
Porta Bohemica 50 Veltlínské červené rané 2012 3,5
Vinselekt Michlovský 52 Svatovavřinecké 2011 4
53 Ryzlink vlašský 2011 NEBYL
56 Terasso Rosé Light 3,5
Glossovi 63 Tempranillo 2012 3,5
Igor Vyhňák 73 Gocseji Zamatos 2012 4,5-5

Pěkná vína otevřená v červenci 2013

Pár zajímavých vín – tím že jsem v červenci moc necestoval a pobýval převážně v Praze, podařilo se otevřít a vychutnat si i pár lahví… 🙂

No vlastně, žádná špatná vína tam nenajdete, pokud už otevírám celou lahev doma, tak z nějakého důvodu očekávám, že to víno bude pěkné, a většinou to vyjde… Výčet je uveden nesetříděný, tak jak mi prázdné lahve nyní přišly do ruky… Seznam může být inspirací i pro vás, ač jsem všechna francouzská vína pořídil přímo u vinařů, všechna ostatní se dají pořídit v ČR, buď přímo u vinařů anebo v dobrých podnicích typu Vínograf, Veltlin, Lachtan, Fajnšmekr atd.

Dobrá vinice - Quatre

Tučným fontem zvýrazněná vína byla ta nejlepší, přinesla největší potěšení a touhu moci je vychutnávat znovu, určitě doporučuji!

Jako obvykle, číslovka udává známku na mojí 5*-čkové stupnici… (3* it’s ok, 4* i like it, 5* i love it…)

  • Cavicchioli – Franciacorta Brut DOCG – Monogram Blancs de blancs – Franciacorta – 3* – akceptovatelné bubliny – nic hlubšího ale nezůstalo
  • Stapleton a Springer – Čtvrtě 2011 zemské – 4,5* – krásné i mladé, na skvělé cestě ke zrání a ještě lepším zážitkům
  • Zdeněk Peřina – Ryzlink vlašský 2010 PS suchý – 4* – pěkný, stálice, ale minimálně moje už poslední lahev už to možná měla nahnuté, raději spotřebujte
  • Jaroslav Osička – Chardonnay Natur 2011 – 4*  moc pěkné, plné, chlebové, kvasinkové, plná huba
  • Domaine de Maltaverne (Gilles Mauldry) – Pouilly Fumé 2011 – A. Pouilly Fumé C. – 4,5* – krásný, elegantní sauvignon, oříškový
  • Zdeněk Peřina – 4* – Veltlínské zelené 2011 PS suché
  • Jaroslav Springer – Blanc de Pinot noir 2011 – 4-4,5* – krásné, jarně-letní víno
  • A.S.Debavelaere – Rully 1er Cru „Les Pierres“ – A. Rully 1er Cru C. – 4.5* – nádherné, elegantní bílé burgundské
  • Chateau Brulesecaille – Cotes de Bourg 2009 – 4* – pohodové, nekomplikované, mladé Bordeaux
  • Famille Laplace / Chateau d’Aydie – Odé  d’Aydie 2009, A. Madiran C.  – 4* – originální červené pro mušketýry
  • Caiarossa – Caiarossa 2007, IGT Toscana – 4,5* – luxusní a vlajkové toskánské červené cuvée ze 7 odrůd – velmi příjemné
  • Stapleton a Springer – Trkmanska 2009 – 4,5* – krásné červené burgundské, co pochází z Bořetic
  • Caiarossa – Pergolaia 2008, IGT Toscana – 4*, základní, ale velmi pěkné a spolehlivé toskánské červené ze 3 odrůd
  • Baumann-Zirgel – Crémant d’Alsace – 4* – Blanc de Blancs Brut
  • Kraus – Sekt Brut (z RR 2011) – 4,5* – krásné a ušlechtilé bubliny od Mělníka
  • Petr Kočařík – Pinot noir 2011 – 4,5* – luxus. l.u.x.u.s.
  • O.Ševčík – St.Laurent 2011 – 4.5* – jeden z nejkrásnějších vavřinců vůbec
  • Simon-Selosse – Champagne Brut Blanc de Blancs – 4 – neročníkové, nedrahé, a dosti pěkné bubliny ze Champagne
  • Žernosecké vinařství – Muller Thurgau 2012 – 4-4,5* – pěkné, svěží, elegantní, radostné, 
  • Zapletal – Shisar (cuvée 3 červených odrůd) – 4-4,5* – originální, zajímavé, pěkné!

No, a teď musím odnést všechny ty lahve do tříděného skleněného odpadu… Srpen právě začíná… Až se zima zeptá, co jsi dělal v létě, co odpovíš ty?! 🙂

První polovina roku 2013 – to nejlepší!

První polovina roku 2013 – to nejlepší!

Červenec a letní prázdniny už jsou v plném proudu… Druhá polovina roku už se rozjela… Co zajímavého a nejúžasnějšího jsem zaznamenal, co mne těšilo o oslovovalo v první polovině roku 2013?

Není jednoduché vypsat jen pár vín, vín je všude kolem nekonečně mnoho, a i skvělých vín a těch, která přinášejí velké potěšení je také stále příliš moc!

Možná je i k něčemu dobré, že v první polovině toho roku jsem původně přišel o data, ale najednou jsem zjistil, že pokud se nestresuji neustálým statisticko věděckým zaznamenáváním (ke kterému se ale zas myslím vrátím) – požitky jsou stejné, ne-li větší, a navíc se cítím o mnoho volněji… Takže v posledních 3 měsících jsem detailní databázi nezapisoval – záměrně! A tak těch několik vín jsem vytáhl všechna – z hlavy!

Níže uvedený seznam jsou vína, která ve mně zanechala nejhlubší stopy v pozitivním smyslu, vychutnával jsem je nejčastěji, nebo mi přišla naprosto zásadní, vyníkající, lahodná, přinesla mi největší potěšení anebo to byla kombinace všech těchto uvedených důvodů…

K těmto vínům – najdu-li je ještě ve své vinotéce anebo budou-li ještě dostupná, se kdykoliv velmi rád vrátím! Jsou skvělá!

Uvádím jméno vinaře či vinařství, víno a v závorce, kde jsem dané víno pořídil, jak vidíte i v Čechách se jednak spoustu dobrých vín vyrábí, a i pokud pocházejí odjinud, dají se zde stejně koupit:

Nej 1.poloviny roku 2013 / Daniel doporučuje (řazeno pouze abecedně)

  • Anne-Sophie Debavelaere – Rully 1er Cru Les Pierres (Rully, Burgundsko) (u vinařky)
  • Domaine de La Pinte – Crémant du Jura z  (Arbois, Jura) (v Lahůdky Sváček)
  • Domaine Maltaverne (Gilles Maudry) – Pouilly Fumé 2011 (Pouilly Fumé, Loire) (u vinaře)
  • Domaine de Cristia – Gigondas 2010 „Collection“ (Gigondas, Rhone) (v Red Pif)
  • Domaine Olivier – Santenay Le Biveaux „L’air de Rien“ 2009 (Burgundsko) (ve vinařství)
  • Domaine Rigot – Prestige des Garrigues 2007 z (Rhone) (ve vinařství)
  • Domaine Christian Moreau – Chablis 1er Cru Vaillons (Chablis, Burgundsko) (v AdVivum)
  • Jaroslav Osička – Tramín 2010 (30 dnů na slupkách) (u vinaře)
  • Jaroslav Springer – Roučí 2007 (u vinaře)
  • Jaroslav Springer – Roučí 2006 (u vinaře)
  • Jaroslav Springer – Trkmanska 2009 (u vinaře)
  • Ota Ševčík – St.Laurent 2011 (u vinaře)
  • Ota Ševčík – Pinot Noir 2011 (u vinaře)
  • Ota Ševčík – Frankovka 2011 (u vinaře)
  • WinePunk – halfRED 2011 (u vinaře)

Tato vína a stejně tak vlastně i uvedené vinaře a vinařství – velmi doporučuji!

PS A jinak červencová vína už zas opět zapisuji v detailu… 🙂

A nyní ještě k tomu nejlepšímu v první polovině roku 2013:

Na „vinařské ose dobra” – část 3 – Ota Ševčík

Krásných víno zážitků v první polovině roku bylo nespočet, bylo to spoustu krásných vín, setkání se zajímavými lidmi, pěkné lahve a večery, procházky, v přírodě, ve vinohradech, moravských, rakouských, i středomořských, ve sklepích, na loukách, a i u moře, vedli jsme řeči, pili víno, občas pásli kozy… a tak…

Jako nejlepší víno-zážitek první poloviny tohoto roku byla – návštěva u bořetického vinaře Oty Ševčíka, která sice nebyla ani první a ani poslední, ale ta březnová (jakou součást výletu Na vinařské ose dobra) byla s dlouhou, detailní, a poučnou  – prohlídkou vinohradů a provozovny a sklepa a především (právem očekávaně) velmi lahodnou degustací jedněch z nejlepších moravských vín, znal jsem už tehdy některá vzácná vinařova červená, ale že vyrábí takové poklady i v bílém, jsem shledal až zde… V první polovině roku tento víno-zážitek nikdo nepřekonal.

Díky Oto!

Foto-galerie:

PS Z výletu po Vinařské ose dobra se již dříve objevily zápisky ze sklepa od nejlepšího bílovického vinaře Jaroslava Osičky a také od největšího bořetického „frajera“ a výborného vinaře Jaroslava Springera. …

Tak, a teď už se můžeme v klidu soustředit na všechno, co nám přinese druhá polovina roku! Na zdraví!

Madiran a víno pro mušketýry

Gaskoňsko je oblast nacházející se na jihozápadě Francie, ležící mezi hranicí se Španělskem (na jihu) a mezi vínofilům známé oblasti a obci Bordeaux. Název oblasti Gaskoňsko již jste zřejmě někdy zaslechli, například v souvislosti s výrobou fois-gras, která původem pocházejí právě odtutd a také výrobou slavných Armagnaců. V neposlední řadě jste jako děti možná také hltali dobrodružství tří mušketýrů a zejména jednoho Gaskoňce s drzým čelem – d’Artagnana…

Jednou ze součástí Gaskoňska, obcí a mikro regionem, tj. apelací pro výrobu vína je právě – Madiran. Víno z Madiranu se produkuje pod ještě jednou další apelací, která se soustředí na sladká vína ale tu dnes pomineme. Podíváme se právě na AOC Madiran.

Nejvýznamnější místní odrůdou pro výrobu červených vín v Madiranu je Tannat – a jak název napovídá, ano má to skutečně něco společného s taniny. Charakteristické pro tuto odrůdu s tlustou slupkou, je právě vysoký obsah taninů. Proto typická vína z AOC Madiran jsou vysoce koncentrovaná, hutná, s vysokými taniny a tedy standardně vyžadující několik let pro ležení a uhlazení svíravosti, aby vůbec byla pitelná (ač samozřejmě záleží na individuálním vkusu). To jsou společné znaky i pro některá vína z Bordeaux – aby ne, ta leží hned vedle… Některá (a špičková) vína se v Madiranu vyrábějí i ve složení 100% Tannatu jako jednodrůdová, jinak typicky jsou místní červená vína ve složení 40 až 60% Tannat (definují pravidla apelace) a doplněno Cabernet Franc (zde také pod názvem Bouchy) anebo Cabernet Sauvignon.

Někteří z místních vinařů pracují z tzv. mikrooxidací – to je proces, kdy do vína již během výroby a ležení se záměrně přivádí malé a kontrolované množství kyslíku – výsledkem reagujícího procesu je fakt, že taniny v takovém víně zjemní mnohem dříve a víno je tak dříve přístupné, dalším efektem mikrooxidace (to už by vysvětlili chemici) je i zvýšení komplexnosti a chuťového výrazu vína. Mikrooxidace příznivě ovlivňuje i stabilitu vína.

Jedním z významných víno producentů z AOC Madiran je rodina Laplace pracující na vinařství Chateau L’Aydie. Mimojiné právě zde byl fenomén mikroxidace objeven/otestován/vymyšlen a následně rozšířen do celého světa (vinaře v ČR nevyjímaje).

K tomuto vinařství jsem se dostal přes přátele mých přátel a tip milovníků vína – Francouzů z Bordeaux, kteří dali doporučení „zkuste něco jiného a skvělého“…

EM1B1392

Ke sváteční velikonoční pečínce jsem před pár dny otevřel „slavnostní lahev“: Chateau L’Aydie – AOC Madiran – 2010. Víno není drahé, tato lahev stála tuším okolo 14EUR u vinaře.

  • Oko: Sytá, vysoká barva, rudo-fialová…barvířka, nechává film po sklenici film.
  • Nos: V nose rudé plody
  • Jazyk: Chuť objevuji ve vrstvách, je bohatá, více-vrstvová a postupně jednotlivé tóny odkrývám… v ústech černé a rudé bobule, zralé ovoce, plnost, struktura, elegance, ostružiny, černý rybíz, náznak lékořice, to vše krásně harmonizuje, v závěru chuti se odkrývají i tóny kávy…bohaté, plnější tělo, mírně delší dochuť… tanin je vzrušující, vibrující, elektrizující, svíravost tu je, ale taková, že vás baví.

Líbí! Dávám 4-4.5* mojí stupnice. Jsem velmi spokojený! Tím spíš, že mám ještě dvě bedýnky pokladů z Chateau L’Aydie! 🙂 A tohle je u nich základní víno, a ta dražší a komplexnější vína tu mám a vrhnu se na ně příště! Mušketýrům na zdraví!

Na „vinařské ose dobra” – část 2 – Jaroslav Springer

V minulém části reportáže z naší zimě-jarní víno-tůry jste si přečetli, jak jsme se poměli a co jsme objevili ve sklepě nejlepšího bílovického vinaře Jaroslava Osičky. Taky už víte, že to nebyl náš jediný program onoho víkendu, a že jsme toho stihli mnohem víc. Nuže, v pátek večer jsme byli očekáváni v Bořeticích u Jaroslava Springera:

Není Springer jako Springer (zaznamenáno ve výšce 10,000 m nad mořem, při rychlosti 800km/h, za okýnkem -55 stupňů Celsia, ve vzduchu někde mezi Waršavou a Zurichem, publikováno mezi kaviárem…)

Jaroslav Springer, Bořetice

Už několik let jezdím do bořetické stáje vinařství Stapleton a Springer. (Vinařství vzniklo v roce 2004 díky peněžní injekci velvyslance Stapletona, motem vinařství je „vyrábět výjimečná (červená) vína pro vnímavé lidi.) Vína zde vyrábí Jaroslav Springer. Proč k němu tak rád a tak často jezdím? Protože to jeden z mála vinařů, který mi dopřeje zážitek burgundského červeného, tj. Pinotu noir – u nás na Moravě. Ano, cenově je výše než průměrná moravská vinařská hladina – jenomže – průměrnou moravskou vinařskou úroveň (tedy jestli něco takového vůbec existuje ) asi pít nechcete, a já taky ne. Chci pít víno, které mne oslovuje, dojmem, zážitkem, hloubkou, charakterem – čistotou – a tím myslím – čistotou výrazu. Právě taková vína od Jaroslava Springera jsou a tohle všechno mají. Mám je prostě rád a často je také doporučuji. Například za loňský rok (ani nevím jak se to stalo) jsem zkonzumoval pár bedýnek Roučí 2007 (starosvětský název pro odrůdu Pinot noir) a St.Laurent-u 2008 (svatovavřinecké). Pár bedýnek a i některých starších kousků (Roučí 06, Pinot 05) také doma střežím a vychovávám je k pozdějšímu a ještě vyspělejšímu věku…

Jardu Springera mám rád i proto – že je osobnost, občas suverén, občas náladový, v konverzaci se však projevuje i určitá (snad nehraná) pokora před světem a i skromnost a respekt a uvědomění si toho, jak jsme malí. A zrovna to se při opečovávání vína hodí, nedělat věci násilím. No a někdy se zas vinař více projeví jako frajer, ale zrovna u něj je to na místě a já to beru. Konverzace a dýchánky s ním jsou veskrze zábavné a díky konverzaci a díky jeho vínům si je náramně užívám.

Tenhle vinař rozhodně leží na mojí „vinařské ose dobra„!

Jak jsem uspěli tentokráte na ochutnávce? Níže telegrafický přehled testovaných vzorků:

Blanc de Pinot Noir 2012 (4,5+) hned první kus je krásný, kalně žlutá barva, voní jako zvíře, chutná sexem, co chcete víc, doporučuji, kupuji (PS mám několik přátel, kteří vyznávají kategorii tzv. „sexuálních vín“, takže tady máte další do kolekce)

Terasy 2001 (Pinot Noir), Čtvrtě 2011 (Pinot Noir), Trkmanska 2009 (Pinot Noir) – tohle všechno jsou pinoty vysoké kvalitativní úrovně a všechny se mi líbí… Ač pinoty a ač z jedné stáje, úžasné je (a také poučné), jak každý z nich díky jiné trati (ty názvy jsou názvy vinných tratí v Bořeticích) a díky jinému podloží a taky jinému klimatu a jiné přízni počasí – jsou rozdílné a odlišné a tedy i rozpoznatelné. Ač – stejný rukopis jednoho vinaře v nich časem poznáte možná i vy. Pro mne, především PRAKTICKÝ rozdíl je tento:

  • Terasy (spraše a pískovec) (borůvková inkoustovka, suché, kratší, ale šťavnaté) – tohle budu pít se ženou – vlastní anebo cizí a klidně v cizím pokoji
  • Čtvrtě (hutnější půda, spraše a hlína) (kalnější, nefiltrované) – tohle je víno pro víno-šmekry a budu je popíjet s kamarády vinaři a vínofily
  • Trkmanska (hlinitá půda, v podloží vápenec) (kouřová vůně na mne funguje jako droga) – jednoznačně víno pro chlapy, dám si taky.

Roučí 2009 (Pinot Noir) (4,5) chutnám poprvé, je pěkné, moc pěkné!

Roučí 2007 (Pinot Noir) (4,5) tohle dobře znám, pořád to funguje a chutná…

Pinot Noir 2005 (3,5) najednou mi chutná o něco méně, ale je to spíš tím, že ač nespěcháme, na tenhle kus bychom měli „nespěchat“ ještě o něco více… Na straně druhé, tohle je nyní můj dojem, takže ho zaznamenám a nebudu jej přikrášlovat.

Sarah´s Rosé (4) – podle vinaře a jeho zákaznic prý orgastické, na mne to tedy tento vliv nemělo, ale pěkné a líbilo se, dámy zkuste! Pokusné králice hlaste se! 🙂

Takže tak, Jarda Springer je frajer. A má být proč. Kdo chce pít dobrá červená z Moravy, neměl by tohoto vinaře vynechat… Doporučuji. PS Tentokrát jsme vynechali ochutnávku mladých vín ze sudů, budu se tam muset co nevidět opět vypravit…

PS A mimochodem ještě k úvodní poznámce: skutečně není Springer jako Springer! Musel jsem se trochu usmívat, když můj kamarád chtěl zorganizovat zájezd mých (našich společných) kamarádů k mému vinaři v jiném termínu než já, ale netrefil to a dojel k jeho bratrovi, tzn. úplně jinému vinaři s úplně jinými víny, no a tak mu krásy vín J.Springera zůstanou ještě chvíli skryty. Příště už to ale určitě trefí… 🙂

Foto-galerie:

Na zdraví!

Pozn. Původně byla i fotogalerie z návštěvy u dalšího vinaře – Oty Ševčíka – také součastí této stránky… Nyní jsem Otu Ševčíka přestěhoval do samostatného příspěvku, tento vinař si to zaslouží! 🙂 Děkuji za pochopení…

Na vinařské „Ose dobra“ – část 1 – Jaroslav Osička

Vinařská osa dobra

Americký prezident George Bush (nebo jeho poradci) kdysi definoval(i) tzv. Osu zla – státy napomáhající terorismu a/nebo vyrábějící zbraně hromadného ničení (o těch se pak během invaze do Iráku vyrojilo nesčíslně vtipů.)

Napadlo mne definovat si pro sebe – tzv. „Osu dobra„, tím spíše, že jeden z aktérů mého předminulého víkendu se jmenuje Osička a skutečně se na té mojí „ose dobra“ nachází a dokonce tvoří její stěžejní prvek.

(Zřejmě by i ve víně, a v tom moravském víně zajisté, šlo také definovat osu zla, ale to přenechám jiným a na to je můj život příliš krátký.)

Tedy, soustřeďme se na to dobré: Naplánoval jsem s malou partou víno nadšenců a kamarádů – takový malý nevinný zimě-jarní víkendový výlet a narval jsem do agendy několik zásadních setkání s některými pro mne z nejzásadnějších vinařů…

Toto byl náš program:

  • Pátek odpoledne – Zdeněk Peřina
  • Pátek večer – Jaroslav Springer
  • Sobota odpoledne – Ota Ševčík
  • Sobota večer – Jaroslav Osička
  • Neděle ráno – Georgios Ilias

K tomu jsme v sobotu dopoledne stihli ještě zimní pěší přechod pálavských vrchů a pořádnou turistiku, a pár dobrých dlabanců – s tím závěrečným – na Café Fara… Byl to nabitý, a byl to perfektní víkend… Zajimá vás víc? Zde první kousek:

Jaroslav Osička

je myslím již nyní legendou. Celý život pohybující se okolo vína, a teprv po revoluci a po navrácení půdy hospodařící na vlastním. Průkopník Autentista (spolek pak později skutečně spoluzaložil), i když se jim tak ještě původně možná neříkalo, byl jako jeden z prvních přinášející významně „jiná“ vína, výrazně žlutá, či oranžová, s výraznou a originální a v podstatě značkovou vůní a především rukopisnou chutí. Vína macerovaná (= ležící) na slupkách 3, 7, 15 anebo taky 30 dnů, a pak zrající dlouhé měsíce na sudu… Výsledkem je víno, které zrovna dnes mezi víno-fanoušky letí – komplexní, široké, s rozmáchle selskou chutí, je ho plná huba, a lze skoro kousat, vůně a chutě vesnice, polí, stromů, sena, jablek… Nefiltrované, nečířené, nesířené… Živel, organismus, někdy zvíře… Nádhera… Nesmím se nechat příliš unést, ale tohle stálo za to…

EM1B1164EM1B1147 EM1B1159

To je také to, co mne baví na víně. Osobnosti, které s ním pracují. Vždyť kdo jiný, než opravdová osobnost, může s živým organismem vína pracovat, tvarovat jej, hýčkat jej a někdy jen skromně naslouchat, a někdy zas zkusit trochu experimentovat, ale nikdy nepřejít hranici (dnes bohužel tolik populárního) znásilňování… Nu ano, výrazná osobnost, lidová mluva, nevybíravé, ale přesné poznámky na chemiky, znásilňovače, a další mainstreamovou sebranku… 🙂

Víkend a i sobotní večer byly mimořádně mrazivé, v modře malovaném sklípku u Osičkových na samém kraji Velkých Bílovic nám ale bylo náramně. Teplo, hřejivo, žaludky jsme po předchozím větrném a báječném odpoledni s Otou Ševčíkem nyní zaplnili skvělou pomazánkou paní Osičkové, promazali se řádně sádlem s jihočeského pašíka, a „naše trubky“ byly připraveny…

Myslím, že již při druhém vzorku (Bělošpičák 12) jsme nadšením oddychovali a funěli čím dál hlasitěji, pan vinař nás usměrnil slovy – „Co je? Tady je nejlepší všechno!“

EM1B1166 EM1B1172EM1B1180

Díky našemu zájmu nám pak ochotný pan Osička, v dobrém slova smyslu divadelník/performer (a já pořád, po kom to ten Luboš má) věnoval mnoho hodin svého času, prolezli jsme jeho sklep, respektive sklepy skrz na srkz, jako čest jsme směli zavítat o ochutnávat v tzv. chardonkovém sklepě, (plný skvostů!), stejně tak ve sklepě s tramíny. Nakonec jsme degustovali a odpíjeli mladá, respektive stále se ještě rodící vína z tanků v horní výrobní místnosti. Poznámka – mladé víno u pana Osičky je takové, které již bylo sklizeno, vešlo ve styk se slupkami, a které nyní leží, odpočívá, roste a vyvíjí se v sudu anebo tanku, nejčastěji na kalech, a dost času zcela bez síry, nepředstavujte si nutně mlaďocha z posledního podzimu, a ano, ač řada vinařů měla nalahvováno již na začátku listopadu (brr), další v lednu, ale tady – až to bude, tak to bude – respektive, víno, které promlouvá s vinařem – to si řekne samo. Vůbec asi nejsilnějším motivem vinařovy práce je zde – víno respektovat, naslouchat, poslouchat, však ono si řekne. Já jsem tu jen od toho, abych jej hlídal, a občas mu trochu pomohl. No a pravda, a občas nějaký ten experiment anebo legrácka, ale respekt k vínu musí být.

Bylo veselo, mrzlo až praštělo, ale nás hřály dojmy a nové poznatky z vína, zábavná konverzace s vinařem, nu a písniček bylo, ani nevím kolik – krom moravských – díky složení naší party – aj pokus o nějakou tu irskou baladu zazněl… Parádní večer…

Nepamatuji si přesně, jak jsme se zmrzlou nocí dostali domů, a ráno na hotelu jsem zjistil, že to muselo být bez bundy, bez čepice a především – bez notýsku s poznámkami – to vše mi chybělo – naštěstí se vše druhý den našlo ve vinařově sklípku a laskavý pan Osička nám ještě všelijaké ty kalné dobroty stočil s sebou do lahví, mňam! Podle notýsku jsme za ten předchozí večer projeli (a to projíždění bylo bohaté a intenzivní, ne jen líznout a vyplivnout – to se o Osičků nenosí!) 27 různých vzorků, nevím, po kterém bych skočil dřív! (Úplně na konci stránky je přesný přepis mých dnes již jen těžko rozlušitelných poznámek…)

EM1B1187 EM1B1203

Tak tedy – kdo znáte, netřeba představovat, pro ty z vás, kteří jste ještě neměli tu čest: Až budete mít příště příležitost – o Osičků nevynechte:

  • Chardonku – Doposud mne Chardonky z Moravy spíše nudily a neviděl jsem důvod je pít, Naprosto jinak je tomu ale právě u Osičkových… Zkuste!
  • Cuvée Pinot-Chardonnay (ten důvěrně nazývám PI-tCHA). Krásné, široké, selské víno…
  • Tramín! – já tramíny nesnáším, věřte mi to, typicky přesládlé tlamolepy. Nicméně – ten Tramín 2010 pro mne čerstvě stočený z kalů – wow!
  • Nevynechejte Modrošeďák, a ani Bělošpičák…! 🙂
  • Další klíčová slova: na kalech, a neznásilňovat!

Go Osička, a velký respekt! Přijedu zas!

Z mého ztraceného a pak opět nalezeného notýsku: (DOPLNÍM…)

PS v dalším pokračování zápisku z víkendu na Vinařské ose dobra se dozvíte jak bylo o Oty Ševčíka a Jaroslava Springera a o tom, jak velká část naší výpravy přežila zimní přechod Pálavy s plnou polní…

Nejlepší vína v roce 2012

A je to tady! Celý rok jste na to čekali! A já zůstanu věrný svojí tradici, po předchozích žebříčcích 2010, 2011, mid 2012 nyní vydávám přehled Nejlepších vín v roce 2012.

daniel.vinklar IMG_8029 IMG_6311

Nejlepší vína v roce 2012

Co to znamená: nejedná se o vína vyrobená v roce 2012. Jedná se o vína, která „šla v roce 2012 pít“.

Tento žebříček uvádí nejlepší a nejpěknější ze všech vín, na která jsem v roce 2012 narazil, ochutnal, popíjel, vychutnával nebo konzumoval ve větším než malém množství, zkrátka – můj „top of the top“. Uvádím vína z Moravy, Slovenska, Čech. Pokud některá z nich ještě seženete, neváhejte a sáhněte po nich, doporučuji! U některých se vám to však již nepodaří…

Poznámka – víte o mě , že miluji vína především francouzská, a pak také rakouská a některá italská, ale těch je tolik moc, že přesto ve skutečnosti jsem jich zkonzumoval a i ochutnal více než těch místních, celkově můj vzorek představuje nanokapičku v megaoceánu a k ničemu by vám nebyl. V žebříčku se tedy (prozatím) nadále soustředím na vína lokální.

Tak tedy, tramtadadá…!

Nejlepší víno v roce 2012 a „víno vín“

  • Ota Ševčík – Frankovka 2011

Nejlepší vína v roce 2012 – „top of the top“ – vína ve všech ohledech nejlepší, která mi udělala a dělala největší radost

  • Bogdan Trojak – Rywola 2011
  • Dobrá vinice – Ryzlink rýnský 2007
  • Dobrá vinice – Sauvignon 2009
  • Jaroslav Springer – Pinot Noir 2005
  • Jaroslav Springer – Roučí 2007
  • Jaroslav Springer – St.Laurent 2008
  • Natur Wine Strekov – Eszter Cuvée 2011
  • Ota Ševčík – Frankovka 2011
  • Ota Ševčík – St.Laurent 2011
  • Sonberk – Ryzlink rýnský 2008
  • Zdeněk Peřina – Ryzlink vlašský 2010

Nejlepší vína v roce 2012 – „nejoriginálnější“ (a zároveň vynikající) vína

  • Dobrá vinice – Sauvignon Oxana 2007
  • Jaroslav Osička – Modrošeďák
  • Ondra Kopička – halfRed 2011
  • Richard Stávek – Bočky 2009 bílé

Nejlepší vína v roce 2012 – „co se nevešlo do první jedenáctky“ – další velmi pěkná a nadstandardně potěšující vína:

  • Dobrá vinice – Májový ryzlink 2009
  • Georgios Ilias – Mueller Thurgau 2011 PS
  • Georgios Ilias – Ryzlink vlašský 2010 PS
  • Pavel Lacina – Dornfelder 2009 PS
  • Koráb – Cuvée History 1934
  • Richard Stávek – Bočky červené 2009
  • Richard Tichý – Nitra 2009
  • Špalkovi – André 1999
  • Špalkovi – Rulandské modré 2007

Nejlepší vinaři v roce 2012 – „top of the top“

  • Dobrá vinice (Nový Šaldorf)
  • Ota Ševčík (Bořetice)
  • Stapleton a Springer / Jaroslav Springer (Bořetice)
  • Zdeněk Peřina (Pavlov)

Nejlepší vinaři v roce 2012 – další výteční vinaři – za první skupinou v závěsu

  • Georgios Ilias (Pavlov)
  • Lacinovi (Velké Pavlovice)
  • Ondra Winepunk Kopička (Český kras)
  • Richard Stávek (Němčičky)
  • Sonberk (Popice)
  • Špalkovi (Nový Šaldorf)

Nejlepší ne-vinné nápoje v roce 2012 – aneb „nejen vínem živ je člověk“… i když…

  • Cidrerie.cz – Cider 2011 – suchý i polosuchý, oba výtečné
  • Winepunk – Višňovka

Na závěr – Vězte, že dát dohromady tento žebříček mne stálo obrovské množství vína, lahví, času, peněz, a dělal jsem to pro vás, s láskou… 🙂

Rok 2012 byl prima a stálo to zato! Těším se na nové zážitky v roce 2013.

Ať vás vaše cesta v Novém roce vede k samým pěkným vínům. Buďte zdraví!

IMG_7801

Na zdraví!

PS Vaše komentáře, zpětná vazba, a tipy – jsou vítány. Děkuji

Vánoce a konec roku s pěknými víny

Jak proběhly vánoce a konec roku? Co se vína týká, nebylo to špatné!

Rok se nachyluje, v období před slunovratem jsou dny krátké, venku tma, mrazivo a světýlka, člověk jihne a je svolný k tomu otevírat i lahve, které buď stály více peněz anebo existují už právě jen v tom posledním exempláři… Navíc, některé sváteční pokrmy a také sváteční momenty si o slavnostní vína přímo říkají…

DV2012

Jak se urodilo a jaké tipy a jakou inspiraci s vámi mohu posdílet? Nahlédněme tedy do mého deníčku…

22/12/2012 Jaroslav Springer – St.Laurent 2008 (Bořetice) – jako první předskokan v očekávání toho „co zas ty vánoce přinesou“ a jako pojistka toho, že alespoň na moment bude člověku krásně na duši:

  •  o tomhle vínu jsem na těchto stránkách mluvil už asi stokrát a nebudu opakovat… no, myslím, že už jej nikde nekoupíte, a i moje zásoby se povážlivě ztenčily… každopádně – stále skvělé víno! Jako obvykle 4.5* a doporučuji…

23/12/2012 Ota Ševčík – St.Laurent 2011 (Kraví hora a Čtvrtě, Bořetice) – už opravdový vánoční předskokan – do Štědrého dne zbývá už jen jeden den…

  • Do tohoto vína jsem se zamiloval letos, totiž pardon – loni (2012!) na podzim a tohle myslím byla moje třetí nebo čtvrtá otevřená lahev.
  • Krásné mazlivé víno, od prvního doušku na degustaci ve Veltlínu.cz patří mezi moje oblíbené, tak jsem si pro pár krabic zaskočil do Bořetic… Zde bez poznámek, skočte si na zápisek z říjnové degu  …
  • Každopádně, tohle bylo krásné víno na zahájení sváteční sezony… 4.5* hvězdy… doporučuji!
  • Tajný tip – na prodej u vinaře zbývá posledních pár krabic!

23/12/2012 – O. & H. Bour / Domaine de Grangeneuve – La Truffiére 2009 (AOC Grignan-les-Adhémar, Francie) k pečenému králíkovi – s panem králíkem jsme se mrkli do oblasti Jižní Rhony:

  • Cuvée od řeky Rhony na bázi Syrahu, zraje v dubových sudech z Allier. Musím prověřit přesné složení, na webu svítí jen 2010tka a to jako čistý Syrah, což je pro mne překvapení, dříve to bývalo cuvée s menším podílem Grenache (2007) a dle dojmu v ústech ani toto bych nehádal jako 100procentní Syrah…
  • Barva – zrakem neprostupná rudočerná s jemným fialovým nádechem, avšak není barvířka.
  • Ve vůni fialky, no vážně!
  • V chuti červené bobule, šťavnaté, pikantní, s jemným nádechem pepře, komplexní, s uhlazenou tříslovinou.
  • Je znát, že to lepší má tohle víno teprve před sebou. (Sám vinař říká, že tohle víno lze uchovávat na vrcholu 8 až 10 let…)
  • Chutná a jelikož vím, že 2009 (a ani 2007!) už nejsou ani nebudou, koupím si letos na jaře sadu 2010… (Alokaci mám…)
  • Doporučuji! Velmi doporučuji! Pro sebe si označím jako 4.5*. (Mně i králíkovi moc chutnalo!)

24/12/2012 – Ilias – Veltlínské zelené 2011 (PS suché) (U Božích muk, Pavlov) – Štědrý den, místo oběda, a abych viděl zlaté prasátko…

  • Tohle není ani velké víno, ani jedinečné víno, je to ale velmi pěkný, poctivý a solidní veltlín, takový, který nejen že neurazí, ale potěší svoji skromností, srozumitelností, přímočarostí. Zároveň mne těší v ústech. Já ho hodnotím jako dosti pěkný moravský veltlín, a pro moje potřeby – jako ideální víno „mezi víny“ a „mezi jídly“… Je to víno pro pohodu… Dávám 4* a s klidným svědomím doporučuji…
  • PS prasátek jsem nakonec viděl několik, ale žádné nebylo zlaté…

DV2012

24/12/2012 – Weingut Ebner-Ebenauer (Poysdorf, Rakousko) – Gruener Veltliner 2010 Black Edition – ke Štědrovečerní večeři

  • Víno z mého oblíbeného vinařství od rakousko-moravských hranic…
  • Jejich veltlíny piju rád už dlouho, tentokráte poprvé otevírám vlastní lahev veltlínu nejvyšší řady – tzv. „Black edition“… To, že je víno jiné třídy – vysvětluje již marketing… 🙂 Lahev s vínem je schována v černém plátěném pytlíku. Po vyjmutí – i lahev je zatmavená, a ze silného skla šampaňského typu, s tmavo-černou etiketou. Hrdlo lahve je zalito do černého vosku… prostě styl! Tak tedy k vínu:
  • Barva středně vysoká žlutá
  • V nose květiny, sladce mámivá vůně, májové kvítky jarních stromů, jemná jablíčka, hořčinka
  • V chuti tráva, oříšky, vyrovnaný dojem. Spíše krátká dochuť.
  • Celé víno je bezvadné sladěné a elegantní.
  • Působí subtilnim avšak elegantním a radostným dojmem, myslím, že k jaru se bude hodit výborně.
  • Velmi pěkný, líbí , koupil bych znovu, vlastně koupím a doporučuji! Dávám 4-4.5*.

25/12/2012 – Billecart-Salmon – Brut Réserve (Mareuil-sur-Ay, Champagne, Francie) – k lososovi, kaviáru, cukroví:

  • Co dodat… Champagne a to dost dobré Champagne! Zde zcela bez poznámek, vím, že mi chutnalo, a jen jsem si jej užíval… Na popisy Champagne ještě nejsem dostatečně vybaven dostatečnou smyslovou zkušeností…
  • Výborné, chutnalo … 4-4.5*…
  • Znovu jej asi hned tak nekoupím, protože běžná cena v Praze je cca 1100-1200Kč…, ale pokud bych na něj narazil jinde za jiné peníze, anebo mi jej někdo dal… o jé…

26/12/2012 – Principe Corsini – Birillo 2009 (Maremma Toscana, Itálie) – k pečenému roastbeefu (masisko od Paula Daye z TRMS)

  • Směs Cabernet Sauvignon a Merlot
  • Víno z mojí dovolenkové oblasti na toskánském pobřeží, tj. defakto „víno od moře“
  • Barva rubínová, dosti vysoká, s jemným cihlovým nádechem
  • Vůně slabá anebo neznatelná…
  • V chuti červené bobule, ostružiny, borůvky, mírně pepřovité, vyvážené, pohodové, řekl bych, že i kousek ten mořské krajiny tam je…
  • Tříslovina tak akorát, aby bavila, a nepřekážela…mírně svíravé, svěží, šťavnaté, lákající, lehké…
  • Jednoduché, solidní víno, která nemá ambice zanechat hlubší dojem, ale je právě o něco lepší než jen „jednoduché“… pro pohodu a k masisku…
  • Pěkné a dám 4 – 4.5, pil bych klidně znovu na pohodu, ale nikoliv za pražskou cenu, to už ne…
  • V Praze (AdVivum) za cca 500 korun anebo u vinaře za 11 Eur (samozřejmě, máte-li tu možnost)… tak už víte, proč je dobré kupovat si víno sám? 🙂

26/12/2012 – Dobrá vinice Ryzlink rýnský 2007 zemské suché

  • Znám z minula z degu s Dobrou vinicí, kde jsem z tohoto vína šílel nadšením
  • Barva křišťálově čistá, vysoká žlutá / zlatá.
  • V nose jemně minerální a vysoce petrolejové (na ČR nadstandardně vysoce).
  • V chuti podzimní žlutá jablka, vyvážená kyselinka a jemná hořčina a svíravost, elegantní a netuctové.
  • Mírně delší dochuť.
  • Rozhodně jeden z nejlepších rýňáků z Moravy z posledních let (škoda ze už vedle něj nemám možnost postavit Špalkův RR 08).
  • Velmi líbí, koupil bych znovu (už to asi nejde). Doporučuji a Dávám 4.5*.
  • Moje úplne poslední lahev, mám pocit, ze už se možná trochu láme…

29/12/2012 – Ota Ševčík – Frankovka 2011 (Kraví hora a Čtvrtě, Bořetice) (zemské suché) – aneb co si otevřít mezi vánoci a Silvestrem, obzvlášť, když má člověk narozeniny?

  • I z tohoto vína již jsem na podzim 2012 šílel blahem
  • Tentokráte předáno tajně v jednom mrazivém zasněženém nedělním ránu během podřezávání kozla
  • Lahev je zatím bez aktuální etikety, víno je čerstvě nalahvováno s číslovkou jen pro moji potřebu přepsanou modrou propiskou z nuly na jedničku. No ano, také si myslím, že již brzy vinař vlastně žádnou etiketu potřebovat nebude, nebude ji na co dávat… (Aktualizace – právě potvrzeno, už není, vůbec…)
  • Barva výrazně sytě fialová barvířka zanechávajíci filmovou stopu na sklenici, už tento první vizuální dojem je ušlechtilý.
  • Vlastně první dojem bylo kontrolní přičichnutí k fialově zbarvenému špuntu, paměťové buňky hned identifikovaly již známou vůni švestek, borůvek, červeného rybízu, marmelády…
  • Nádherné.
  • Pije se úplně samo, Chci víc! Chtěl bych…
  • Doporučil bych a smutním, protože ani já jej již nedostanu… Svoje úplně poslední lahve budu střežit!
  • Výborné, 4.5-5* !

29/12/2012 – Zlatan Otok / Zlatan Plenkovic (Hvar, Chorvatsko) – Zlatan Plavac barrique 2008

  • Plavac je modrá lokální chorvatská odrůda, pěstuje se na dalmátském pobřeží.
  • K tomu vínu nemám pořádných poznámek, neb ani dojmy nebyly výrazné, navíc, přišlo v nevýhodě po předehrávajícím božském O.Ševčíkovi:
  • Barva tmavě rudých růží.
  • Višňová vůně, mírně nasládlá v nose, jemna animalita.
  • Nakonec je také elegantní a solidní, ač důvod proč jej kupovat znova nevidím, a také, ani náhodou nedosahuje kvalit předchozího vína, dávám 4* jako že líbí a mohu jej pít, obzvlášt, pokud mi jej zas v Chorvatsku někdo dá… Já jsem si tohle koupil (po předchozí dobré zkušenosti z restaurace) za asi 120 HRK… (cca 400 Kč)

31/12/2012 – Tanzberg Mikulov Brut 2008 Cuvée Chardonnay & Ryzlink rýnský (sekt, methode champenoise, jakostní, suché) (Mikulov) – Silvestrovský večer!

  • Bez detailní poznámek, za to se skvělým zážitkem. Na vína doktora Železného jsem byl vždy zvědavý, maje načteno jeho pravidelné novinové sloupky o víně a později mnohokrát pročtenou knížku. A tak jsem chňapl příležitost za pačesy a ulovil jeden sekt z tohoto vinařství.
  • Skvělý zážitek! Vlasntě možná nejlepší sekt, jaký jsem z ČR pil!
  • V chuti citrusy (grep), oříšky, tabák, to druhé a třetí jemně i ve vůni. Krásně vyvážené víno s pevným základem a zároveň neodolatelnou pitelností a svůdností… Krásný! Utíkám pro další lahve a doporučuji! 4.5*!
  • (Vzhledem k tomu, že jsem popíjel při Silvestrovském večeru, v televizi jsem nejednou zahlédl reklamy na neodolatelnou Terezu Maxovou a její „příjemné překvapení s Bohemia Sekt demi sec“… Musel jsem se smát…

Tedy, myslím, že závěrečné sezona roku 2012 byla dosti uspokojivá na pěkná vína a zážitky s nimi spojené, a víno naplnilo svůj smysl, to jest umocnilo slavnostní náladu některých okamžiků a zpříjemnilo bytí jako takové, stejně tak dalo doprovodit a vyniknout některým pokrmům… Stálo to zato, a bylo to „prima sezóna“… Nyní, v prvních hodinách Nového roku již se těším na sezonu další…

DV2012

Šťastný Nový rok! Na zdraví!

PS Co pěkného jste přes vánoce a svátky a na Silvestra popíjeli vy? Nějaké pěkné tipy od vás?