Madiran a víno pro mušketýry

Gaskoňsko je oblast nacházející se na jihozápadě Francie, ležící mezi hranicí se Španělskem (na jihu) a mezi vínofilům známé oblasti a obci Bordeaux. Název oblasti Gaskoňsko již jste zřejmě někdy zaslechli, například v souvislosti s výrobou fois-gras, která původem pocházejí právě odtutd a také výrobou slavných Armagnaců. V neposlední řadě jste jako děti možná také hltali dobrodružství tří mušketýrů a zejména jednoho Gaskoňce s drzým čelem – d’Artagnana…

Jednou ze součástí Gaskoňska, obcí a mikro regionem, tj. apelací pro výrobu vína je právě – Madiran. Víno z Madiranu se produkuje pod ještě jednou další apelací, která se soustředí na sladká vína ale tu dnes pomineme. Podíváme se právě na AOC Madiran.

Nejvýznamnější místní odrůdou pro výrobu červených vín v Madiranu je Tannat – a jak název napovídá, ano má to skutečně něco společného s taniny. Charakteristické pro tuto odrůdu s tlustou slupkou, je právě vysoký obsah taninů. Proto typická vína z AOC Madiran jsou vysoce koncentrovaná, hutná, s vysokými taniny a tedy standardně vyžadující několik let pro ležení a uhlazení svíravosti, aby vůbec byla pitelná (ač samozřejmě záleží na individuálním vkusu). To jsou společné znaky i pro některá vína z Bordeaux – aby ne, ta leží hned vedle… Některá (a špičková) vína se v Madiranu vyrábějí i ve složení 100% Tannatu jako jednodrůdová, jinak typicky jsou místní červená vína ve složení 40 až 60% Tannat (definují pravidla apelace) a doplněno Cabernet Franc (zde také pod názvem Bouchy) anebo Cabernet Sauvignon.

Někteří z místních vinařů pracují z tzv. mikrooxidací – to je proces, kdy do vína již během výroby a ležení se záměrně přivádí malé a kontrolované množství kyslíku – výsledkem reagujícího procesu je fakt, že taniny v takovém víně zjemní mnohem dříve a víno je tak dříve přístupné, dalším efektem mikrooxidace (to už by vysvětlili chemici) je i zvýšení komplexnosti a chuťového výrazu vína. Mikrooxidace příznivě ovlivňuje i stabilitu vína.

Jedním z významných víno producentů z AOC Madiran je rodina Laplace pracující na vinařství Chateau L’Aydie. Mimojiné právě zde byl fenomén mikroxidace objeven/otestován/vymyšlen a následně rozšířen do celého světa (vinaře v ČR nevyjímaje).

K tomuto vinařství jsem se dostal přes přátele mých přátel a tip milovníků vína – Francouzů z Bordeaux, kteří dali doporučení „zkuste něco jiného a skvělého“…

EM1B1392

Ke sváteční velikonoční pečínce jsem před pár dny otevřel „slavnostní lahev“: Chateau L’Aydie – AOC Madiran – 2010. Víno není drahé, tato lahev stála tuším okolo 14EUR u vinaře.

  • Oko: Sytá, vysoká barva, rudo-fialová…barvířka, nechává film po sklenici film.
  • Nos: V nose rudé plody
  • Jazyk: Chuť objevuji ve vrstvách, je bohatá, více-vrstvová a postupně jednotlivé tóny odkrývám… v ústech černé a rudé bobule, zralé ovoce, plnost, struktura, elegance, ostružiny, černý rybíz, náznak lékořice, to vše krásně harmonizuje, v závěru chuti se odkrývají i tóny kávy…bohaté, plnější tělo, mírně delší dochuť… tanin je vzrušující, vibrující, elektrizující, svíravost tu je, ale taková, že vás baví.

Líbí! Dávám 4-4.5* mojí stupnice. Jsem velmi spokojený! Tím spíš, že mám ještě dvě bedýnky pokladů z Chateau L’Aydie! 🙂 A tohle je u nich základní víno, a ta dražší a komplexnější vína tu mám a vrhnu se na ně příště! Mušketýrům na zdraví!

Reklamy

„pu-ji fi-me“

„Pouilly-Fumé? A to je co?“

Pouilly Fumé je název Apelace v západní Francii v oblasti či údolí řeky Loiry.

Oblast / údolí řeky Loiry je další z vinařských oblastí Francie, stejně jako jsou Bordeaux (mimochodem „hned vedle“, na mapě dole pod Loire), Bourgogne, Jura anebo Champagne…

„Loire“ je oblast s mírným klimatem a sousedící přímo s Atlantickým oceánem. Převažují zde jílovo-vápencové půdy. Oblast / Apelace Pouilly Fumé dostala svůj název (tedy krom názvu obce Pouilly) buď od kouřového aroma typických Sauvignonů anebo možná od „kouřových“ ranních mlh v oblasti…

Pokud jmenujeme apelaci PF, musíme jmenovat ještě další, stejně slavnou a proslulou Apelaci, která se v oblasti řeky Loiry také nachází – Sancerre. Leží hned vedle, jiná apelace je to už pro to, že má i mírně jiné půdní podloží…

Pamatujte si toto: pro obě dve apelace, tj. pro PF, i pro Sancerre nejtypičtější odrůdou je Sauvignon, resp. Sauvignon blanc. Sami místní vinaři mu s láskou říkají „Fumé blanc“.

Tj. máte-li chuť na dobrý Sauvignon, neuděláte chybu pokud se poohlédnete v některé ze dvou apelací.

A jaký je francouzský Sauvignon z PF (anebo ze Sancerre)?

Zcela jiný než ten, co znáte z Moravy, a také zcela jiný než ten co znáte z Austrálie či hlavně Nového Zélandu. Pěkný moravský Sauvignon bude broskvový, anebo v těch horších případech protivně a ostře kopřivový (vinaře zde nejmenuji). Ve většině případů dojem bude jednoduchý(-šší) a nekomplexní. (Čestnou výjimkou bude například Dobrá vinice.) Novozélandský Sauvignon bude plný sladšího tropického ovoce a bonparů a bude velmi líbivý na první pohled. Francouzský Sauvignon bude výrazně sušší, elegantnější a ušlechtilejší a s kouřovým a případně i trávovým projevem. (francouzsky fumer = kouřit). Převažující dojmy budou suchost, elegance, výrazná komplexita, a plné tělo.

Poznámka: podle některých znalců jsou tóny kopřivy znakem vady nepovedeného Sauvignonu, souhlasím minimálně s tím, že pokud se jedná o tento jediný, ostře řezající tón a vše ostatní přehlušující, není dobré takové víno pít… Už jsem zkusil…

Zpět ale k těm krásným a povedeným Sauvignonům: Rozdíly mezi PF a Sancerre poznají ti zkušenější z vás: Vína ze Sancerre budou lehčí, sušší, případně i s kovovým nádechem a budou ideálním pitím například k letnímu lenošení na odpoledním slunci, půjdou také skvěle k mořským plodům a jemným rybám. Vína z Pouilly Fumé budou spíše plnější, komplexnější a více kouřová a minerální. Budou se hodit k lososu, kuřeti anebo i skopovému. Rozdíly ve vjemech a projevu jsou pochopitelně způsobeny zejména různým podložím obou apelací, někde převažuje jíl a vápenec, jinde kamení…

Ano, přiznávám, pro vína z PF mám slabost, větší než pro vína ze Sancerre…

Pro úplnost – krome Sauvignonů lze ve Vallée de Loire (ale už za hranicí Pouilly Fumé i Sancerre) nalézt i další odrůdy i vína, jmenujme alespoň Chenin blanc (velká zrající odrůda) a oblíbený (mainstreamový) Muscadet…

Zpět k PF:

Jedním z nejslavnější vinařství / vinařů produkující vína v Apelaci PF byl (dnes již bohužel zesnulý) vinař a samorost „proti větru“ Didier Dageneau. Jeho vína byla jedinečná a proslulá, sám se netajil svojí snahou produkovat ten nejlepší Sauvignon blanc na světě… Bohužel právě vítr byl jemu a jeho ultralightu před pár lety osudný… Budete-li mít příležitost, neváhejte a chňapněte po produktech vinařství…

Já jsem nedávno pro sebe objevil vinaře Gilles-e Mauldry-ho z obce Tracy-sur-Loire a jeho vinařství Domaine Maltaverne. Jejich vína mne okamžitě chytla a z nedávného výletu jsem si dovezl rovnou dvě krabice… Nu ano, opět Sauvignon a jaký! Skvělý!

IMG_9840

Jak chutnal „základní“ Pouilly Fumé 2011 z Domaine de Maltaverne?

Krásný a elegantní Sauvignon, mineralita, slanost, komplexní tělo, vůně oříšků a kouře, v chuti v pozadí trávový a snad i jemně kopřivový projev – vše skvěle zakomponováno, víno je svěží, radostné, a celý projev je vyvážený, elegantní a velmi ušlechtilý…! Je radost a pocta pít takováto vína!

PS Francouzský básník Georges Blanchard kdysi projevil svůj obdiv k úžasnému kousku země Pouilly Fumé takto:

Pouilly, si ton nom vagabonde
Jusque dans les pays pardus,
Si t’es connu du bout du Monde,
Té l’doué au jus d’tes pieds tordus.
Té l’doué au soleil, à la terre,
A tout s’qui dounne à ton raisin
Un sacré foutu caractère
Qui I’fait différent d‘ son vouésin.

Váš osobní nejlepší a veršovaný překlad těchto veršíků = pozvánka na nějaké výtečně PF ke mně! Kdo bude první? 🙂 Na zdraví!

Víno k jídlu? Anebo snad jídlo k vínu?

Popíjíte víno častěji „jenom tak“ – samotné anebo jako doprovod k jídlu? Možná jste dokonce již o stupeň dále a řešíte spíše, co za jídlo byste si dali, aby se hodilo k vínu, na které máte zrovna chuť… Cože, už zase něco o tom „párování“ a „snoubení“? Ano, a chcete-li, čtěte dál…

Jak zjistíte pouze praxí, jsou vína, která se skutečně dají popíjet v určitém množství „jen tak“ a „nalehko“. Postupně ale zjistíte, že zdaleka nejlepší je právě kombinace vína s jídlem. Buď formou kontrastu anebo formou vzájemně ladících chutí a dojmů, kdy jedno se navzájem umocňuje s druhým a nechá druhému více vyniknout…

Jsou země, kde víno s jídlem je automatická kombinace a naopak samotné popíjení vína v množství větším než snad případné jedné sklenky by vypadalo divně. Za všechny takové země jmenujme královnu zemí gurmánství a gurmetství – Francii, zemi, která zároveň (oblíbený předmět diskusí) je zkrátka tou jednou jedinou, které bohové dali, a všechny další země se mohou snažit a přinášet pěkná vína, ale Francií – nikdy nebudou… Automatické kombinování vína s jídlem (či chcete-li – obráceně) platí stejně tak pro Itálii i Španělsko… Snad i v našich zemích se trend postupně (z)mění a lidé zjistí, že některé kombinace vína s jídlem mohou přinést zajímavější a lepší požitky, než automatické pivo k čemukoliv…

Nuže, co tedy k čemu? Začínáte? Tápete?

Pojďme se podívat na některé základnější kombinace, které spolehlivě fungují…

Přípitek na uvítanou, předkrmy, jednohubky – v podstatě není univerzálnější víno než Champagne, dá se popíjet jako welcome drink, vychutnáte zcela jistě i s drobnými předkrmy  – jednohubkami, klasickou kombinací je vznešená kombinace čerstvých (jak jinak) ústřic s šampaňským… Mimochodem dámy, a všechny pretty women, pro jahody je dobrého Champagne – ehm, škoda, ale českou Bohemku s nimi jistě neurazíte… Mezi kvalitním Champagne a českou Bohemkou je však povícero kvalitativních stupňů, a dobré sekty také mohou být skvělým zážitkem (doporučení – zkuste sekty z Jury!) Zajímavé sekty dostanete i z Itálie, ač proklamovaná Franciacorta – tam jsem zatím nadšen nebyl, respektive nikdy ne tak, jako opravdickým Champagne (což mimochodem je téma na někdy příště). Jako sekt si v českých zemích si občas kupuji Sextu Jana Stávka z Němčiček, a jsem-li bublin chtivý a vínem unaven – v horkém létě popíjím cidery od Ondry „Winepunk“ Kopičky anebo od Cidrerie.cz.

Paštiky, játra, tučné mastné pochoutky – nejlépe se hodí „sladké“ víno – ale pozor myšlen je samozřejmě kvalitní produkt s přirozeným cukrem – vína, která znáte jako výběr z bobulí, či „botrytická“ (název pro ušlechtilou plíseň). Světa znalí popíjejí víno ze Sauternes, které právě platí mezi francouzskými víny za nejluxusnější produkt v přirozeně sladkých vínech. Němci anebo francouzští Němci, tj. Alsasané popíjejí Gewurtztraminer,,, (U nás zkuste fortifikovaná vína Jana Stávka z Němčiček, anebo skvělé experimenty Ondry „Winepunk“ Kopičky.)

Dostáváme se po předkrmech k hlavním chodům:

Mořské plody a všelijako-rozličné potvory – Champagne (rozhodně suchý, tedy brut nebo extra brut) bude výbornou volnou. Stejně tak jiné suché bílé víno, chardonnay, nebo ryzlink. Chardonka může být nějaká skvělá z Chablis, s bonusem minerality a komplexní vyzrálosti. Ryzlink musí být suchý, poslouží vám suché ryzlinky z Německa, Rakouska, anebo Česka. (Moje oblíbené rýňáky v Čechách bývají od Špalkových, Iliase, Sonberku a dalších…)

Ryby – okřídlená věta „ryba potřebuje chardonnay“ platí – obecně se dá říct, že k rybám se hodím bílá, spíše suchá vína, tj. bavíme -li se o rybách s jemným masem. Tj. výše zmíněné Chardonky, ideálně z Chablis, anebo opět suchý ryzlink. Mimochodem, zmiňuji-li „ryzlink“ bez další specifikace, mám tím na mysli – v našich podmínkách – ryzlink rýnský, u Francie, Německa, Rakouska – tam k mýlce nedochází – ryzlink je prostě jen jeden. Náš ryzlink vlašský (v německých zemích dostanete jako „welschriesling“) jsem vícekráte vyzkoušel například k tučné rybě (makrele)… (Český vlašák mám rád od Iliase, Laciny a zejména od Peřiny.)

Hovězí maso – záleží na úpravě, ale pro vařené, dušené, s omáčkou i bez – se báječně hodí vína odrůdy Pinot Noir – samozřejmě burgundské jsou nejlepší… (V Čechách zkuste Springer, Stapleton & Springer, Ševčík, Ilias a další – konkrétní příklady doplním). K té Francii – však také bœuf au bourguignon – je také ne náhodou jídlem jídel… (Pro zajímavost – někdy dělám podobné jídlo ale na belgický způsob – omáčka je nikoliv z vína, ale právě z piva… recepty najdete na těchto stránkách – brzy, mám připraveno a brzy nahraji…!)

Vepřové maso – zejména pro pečené (jak také jinak byste si chtěli vychutnat prasátko) – se hodí vína z odrůdy Cabernet Sauvignon – opět francouzská vína, tentokráte z Bordeaux mohou být skvělou volbou. V našich podmínkách se také dají dostat slušné Cabernety, v minulosti jsem vyzkoušel a pochválil například – Ilias, Špalek, Ševčík, Bíza, Hruška… a mnozí další… (konkrétní příklady doplním…)

Jehněčí – ideální je červené z Bordeaux anebo klasické Chianti

Zvěřina, těžší pokrmy z masa s výraznými, těžšími či kořeněnými omáčkami – konečně se dostáváme k mým oblíbeným vínů z Rhony, tj. oblastí a apelací Côtes du Rhône, Côtes du Rhône-Villages,  a zejména v českých zemích hudebně proslulé – Châteauneuf-du-Pape. Vína sama jsou také těžší, často s kořenitým dojmem. Uvidíte, jak skvěle na světě může být… V našich podmínkách k divočákovi, kterého jsem skolil flintou, když nepopíjím nějaký Cabernet Sauvignon, anebo Špalkovo výtečné André 1999, dám si Lacinův zvířecí Dornfelder… Zejména 2008 a 2009tka stály za to…

Poznámka k masům a omáčkám – u masa platí, že především omáčka a typ úpravy definují vhodnou kombinaci s vínem, fakt že se jedná o kravičku či prasátko může být vedlejší…

Agresivní chutě, pikantní pokrmy, asijská kuchyně – vždy se hodí – Sauvignon! Funguje to. Tečka. Nemáte-li francouzský, u nás zkuste Špalka, a rozhodně – Dobrou vinici!

A dostáváme se k dezertům:

Tvrdé sýry – hodí se suchá bílá vína – Chardonnay (viz výše) (Českým Chardonkám jsem na chuť nepřišel, ač například Ilias má slušnou…)

Měkké sýry – ideální je například pinot blanc (U nás beru od Špalkových pinot blanc „na kvasnicích“, mezi jedny z nejluxusnějších vín české provenience patří bílé pinoty a cuvée od Dobré vinice).

Kozí sýry – nádhernou kombinací je Sancerre anebo Pouilly-Fumé.

Agresivní sýry – fungují jedině sladká vína – a to už vlastně končíme:

Tedy na závěr a jako digestiv – Jako digestiv anebo spíše tečka na závěr spíše opět poslouží sladší, botrytická vína, zmíněné Sauternes, také italské Vino Santo, ale možná ještě lépe – vína fortifikovaná, tj. dolihovaná a místo slovácky sedlácké pálenky, vy vzdělaní lidé dobrých mravů – si dáte skleničku sherry, madeiry, anebo opět některého našeho výběru z bobulí… A také jsme se konečně v ČR dostali k oblíbené Pálavě… 🙂

Na světě je přeci tak krásně! Na zdraví (a dobrou chuť)!

PS Dovětek – výše uvedený text i já sám zatím považuji spíše za rychlý a zjednodušený průlet, chci na něm dále zapracovat a rozvinout jej a velmi pravděpodobně se zde objeví další doplněná iterace tohoto textu anebo případně separátní doplněk. K tomu velmi ocením i vaši zpětnou vazbu a osobní tipy a zkušenosti a doporučení, buď formou komentářům přímo zde anebo na facebooku anebo emailem. Děkuji!

Kolik stojí „šampaňské“?

Champagne? Začnu zprostředka, anebo skoro od konce!

Odpovídám tímto příspěvkem a reaguji na časté dotazy a přání typu „Přivez mi nějaké levné šampaňské z toho duty-free!“

Levné Champagne totiž neexistuje a než si k tomu povíme něco dál, čísla promluví jasně.

Níže jsou uvedeny ceny některých vybraných Champagne lahví v Duty-free zoně na letišti ve Frankfurtu v měsíci říjnu 2012. Pravidelně tudy chudím do práce, tak si všímám… Ceny jsou bez daně (která se v duty-free neplatí), konečné a ještě o něco nižší než v běžné maloobchodní síti. Podívejte se sami, kolik taková lahev opravdového Champagne stojí… (E = 1Euro a při průměrném kurzu na podzim 2012 zhruba 1Euro=25Kč). Promluví čísla:

  • Armand de Brignac 249E
  • Krug 74E
  • Louis Roederer Cristal Brut Rosé 395E
  • Louis Roederer Cristal Brut 169E
  • Moet & Chandon Dom Pérignon Vintage 2003 135E
  • Moet & Chandon Dom Pérignon Vintage 2000 (Millésime) Rosé 265E
  • Moet & Chandon Vintage 2004 Brut 52E
  • Moet & Chandon Nectar Impérial 39.9E
  • Moet & Chandon Rosé Impérial 40.9E
  • Moet & Chandon Impérial 34.5E
  • Piper-Heidsieck Brut 24.5E
  • Piper-Heidsieck Rosé 33.9E
  • Taittinger Comtes de Champagne Vintage 2004 Rosé 143E
  • Taittinger Comtes de Champagne Vintage 2000 Blanc de Blancs 120E
  • Veuve Clicquot Ponsardin Vintage 2004 Reserve 57E
  • Veuve Clicquot Vintage 2004 La Grande Dame Brut 99E

Vidíte tady nějaké vyloženě levné víno? Já tedy ne… 🙂 Navíc v tomto výčtu naleznete některá „obyčejnější“ (a pěkná) neročníková vína v cenách okolo 30E za lahev, ale také speciality, vína ročníková a velká (větší) jména, jako proslulý Dom Pérignon anebo Cristal. Vězte dále, že ve výčtu nejsou, protože na běžný prodej jsou opravdu dosti drahá, mnohem dražší speciality typu Krug Clos d’Ambonnay (prodává se v CZ v cenách okolo 40tis. za lahev).

Zkrátka, vyloženě levná, nebo dokonce velmi levná šampaňská vína nenaleznete, protože neexistují, je to dáno jedinečně výsostnou pozicí Champagne ve světě vína, je to dáno relativně přísnými regulemi, z nichž ta o původu hroznů  a vinic – na velmi omezeném a regulovaném prostoru, je ta nejzásadnější…

Absolutně, pokud vaším předchozím benchmarkem jsou například dnešní moravská vína v cenách okolo 200-250Kč za lahev, nebo základní francouzská v cenách 10-15E, absolutně levná Champagne nenaleznete, rozhodně ne v této cenové hranici. Ano, můžeme se případně bavit o vínech vyrobených stejnou metodu a případně i chutných italských či španělských odvozeninách, nebudou to ale pravá Champagne, o kterých je tu řeč. A nikdy, zatím nikdy, nedosáhnou stejného a stejně výsostného zážitku a požitku…

Několik osvětlujících komentářů (připomínám, že nyní se soustřeďujeme pouze na ceny a že tento příspěvek nemá za cíl osvětlit úvod či pojmy okolo Champagne):

Neročníková champagne jsou taková vína, při jejichž výrobě se míchají hrozny, resp. vína pro tento účel vyrobená a uskladněná v různých letech. To se provádí pro zachování konzistentně působícího a pro ten který dům charakteristického výsledku a dojmu. V obchodě je poznáte tak, že na etiketě NENÍ uveden ročník sklizně nebo výroby.

Větší část produkce Champagne jsou tato neročníková vína. Neročníková vína jsou většinou levnější než vína ročníková.

Ročníkové Champagne znamená víno vyrobené víno vyrobené pouze z hroznů ze sklizně v jednom roce. Ročníková vína ze stejných domů a ze stejných vinic mívají různé charakteristické projevy dané mj. podnebím a počasím toho kterého roku.

Platí, že ročníková vína jsou dražší nebo dokonce o dost dražší než vína neročníková. Tato vína (kromě ceny) poznáte jednoduše – na etiketě je uveden letopočet.

Platí také ale, že mezi nejdražšími víny ze  Champagne naleznete ročníková, ale i neročníková, viz například proslulý Cristal od Louis Roderera, anebo Armand de Brignac (zajímavost – od Cristalu přešli černí rapeři-bilionáři po drobném incidentu, kdy ve videoklipu bylo jejich drahé víno vyléváno na stůl a podlahu a výrobci se to nelíbilo, právě ke značce Armand de Brignac, ale to už je taky nějaký pátek; co zrovna pije Jay Z s Beyoncé dnes, se mne neptejte a čtěte tabloidy).

Platí, že čím slovutnější značka a jméno (jako v každém jiném oboru) a čím více limitována produkce (málo lahví z malé vinice), tím vyšší cena…

Platí, že růžová Champagne (rosé) jsou dražší nebo o dost dražší než nerůžová. (Proč tomu tak je – to už bychom se dostali do podrobnějšího výkladu o odrůdách a složeních a to až příště, dnes pouze „za kolik“…)

Jako všude platí – dobré a kvalitní věci nejsou levné, ty nejlepší – kam některá Champagne lze zařadit – už vůbec ne…

Takto tedy toto bylo jenom na popíchnutí a informace k cenám, vím, že některým z vás se výše uvedené referenční benchmarky hodí…

O Champagne, jako vínu vín, příště a později…

Na zdraví!

PS Kdy naposledy jste pili pravé Champagne? Které to bylo? Které Champagne je vaše oblíbené? A jaké nejdražší Champagne jste pili?

PS Kde dobře koupit Champagne v Čechách? Překvapivě snadné je nalézt slušný obchod s širokou nabídkou a nepřehnanými cenami: http://www.champagne.cz , jinou variantou se jeví být http://www.champagneshop.cz . Kde nakupujete Champagne v Čechách vy? Asi se udělám nějaké detailní srovnání, abych si i sám zjistil, teď když už jsem bublinám také propadl, zdá se mi vůbec vyplatí se s těmi jednotlivými lahvemi letadlem tahat…