Už zas… Svatomartinské… aneb mladé víno 2015

Jak dopadlo moje pátrání po pražských vinotékách po dobrém mladém, Svatomartinském vínu…

Obešel jsem pár vinoték, a našel ochutnal celou řadu nedobrých, nasládlých, neladících nasládlých vod… To asi nechcete…

Dokonce ani Svatomartinské MT 2015 z jinak solidního Školního statku v Mělníku se podle mne tentokráte ne zcela vydařilo…

Nakonec jsem však byl uspokojen a nalezl v obchodní síti i mladá vína, která nejen, že neurazí, ale i potěší, a opravdu mohou přinést v podobě chutného, svěžího, mladého vína, ač brzy stočeného, tak možná i s náznakem, cože vlastně letošní ročník přinese ve vínech, která si ještě standardně poleží….

Z těchto pozitivních nálezů doporučuji (top):

  • Dobrá vinice: Cuvée Svatého Martina 2015 (millerka s trochu tramínu a muškátu)
  • Dobrá vinice: edukativní, vtipná a zároveň i pitelná nefiltrovaná „Mladá Millerka 2015“ s ještě poletující částicemi nefiltrovaných kalů… Chválím! Ať každý pochopí, jak zběsile rychlý obchodní tlak to je, mít nalahováno doslova pár dnů po sběru…

(obojí jsem pořídil ve Velkém Vinografu v Jindřišské)

Dále jsem našel a také doporučuji a lze bezpečně pít i vychutnat:

  • Sonberk: Sříbrný Sonberk – Muškát moravský 2015
  • Vino Hort: Veselé víno 2015 (Muller Thurgau)

Takže, i s tím mladým vínem to jde, a ne, že ne…

Nepotřebujeme beaujolais nouveau, máme Nejedlíka! Na zdraví!

IMG_8834 IMG_8839

PS Mladá víno nakupujte v dobrých vinotékách a u dobrých vinařů…

Reklamy

„Tak málo lásky“ – Moët & Chandon Impérial Brut (non-vintage)

Sv. Valentýna jsem jaktakž přežil, tj. den, kdy nemůžu jít do dobré restaurace a ani si otevřít lahev dobrého vína, abych nebyl v podezření, že jdu s růžovým zblblým davem skupinově cvrlikat. Naštěstí hned na druhý den už bylo 15.února, den jako každý jiný, kdy mohu dělat milé a příjemné věci zcela legálně… 😉

Otevřel jsem krabičku – dárek od Szidi Tobias – krom CDček tam tako skvělá zpěvačka a nádherná charakterní žena vložila i různé předměty pro radost, co jí byly milé, a které by mohly potěšit i někoho jiného, dopis, psaníčko, kámen, pírko, obrázky, fotka… Jaká potěcha ve virtální facebookové době… V ruce držíš ručně psaný dopis od Szidi a posloucháš její hlas… a co třeba nějaké pěkné víno k tomu? Hm, mám tady jednu provařenou mainstreamovku, zkusíme to…

5pohromade

Otevřel jsem lahev Moët & Chandon Impérial Brut (non-vintage), tj. jednoho nejprofláklejšího champagne vůbec, jako nositele známky luxusu pro masy… Bude tedy tak dobré? Bude tak svůdné a šťavnaté, jako Scarlett Johansson, která jej propaguje?

sexy buchta

Tak tedy mainstream:

  • V nose kouř z ohně, chlebovinka a kvasnice a citrusy
  • Ve sklence krásně a dlouze perlí
  • V ústech příjemná přítomnost hmoty, bublinky a perlení, kousání do mrakové peřiny
  • V chuti mírná chlebovinka, více jablka (žlutá), na konec přívětivá hořkost… dochuť spíše kratší…

Nuže, ne, není to nic extra, a dokonce i já amatér už jsem pil lepší Champagne, chybí tomu vysoká elegance, a především jasný výraz, a také … opravdová krása … Je to takové od všeho trochu… ale jako každodenní š’távička pro dospělé na party by mi to nevadilo… (pár dní určitě ne…) Dávám 3,5* … !

(Prakticky – tohle víno s běžnou prodejní cenou, která přesahuje 900 korun, žádný extra dobrý poměr cena/výkon nepředstavuje, přestože se zde v Champagne pohybujeme na samotné startovací hranici kvalitou i cenově, za stejné a i o něco nižší peníze dostanete lepší výkon jinde…)

PS Scarlet Johansson je na tom podobně jako tahle lahev bublin – i když je to (stále ještě) sexy buchta – docela rychle se okouká… a vnešenost a eleganci… a krásu ve smyslu haute beauté … postrádám…

Této lahvi spolu se Szidi vzkazuji: „Tak málo lásky mi dávaš“… I tak, na zdraví!

opravdu nádherná žena ...

Jiná vína září (2013)

Původně měl nadpisek jen znít „Jiná vína – září 2013“, ale pak jsem si všimnul výstižné slovní hříčky a tu jsem ponechal… 😉

Potřetí, či počtvrté, nevím přesně, nicméně tato akce je stála ještě mladá…

V sobotu 7.září se konal další ročník nesoutěžní výstavy Jiná vína.

Tentokrát se místo konání přesunulo blíže k Praze, takže dostat se tam bylo pro většinu i nemobilních pražanů mnohem snažší… Jak jsem letmo zjistil mezi návštěvníky, někteří cestovali až z jižních Čech anebo dokonce ze severní Moravy.. To je opravdový zájem!

Místo konání bylo tentokrát veskrze relevantní a přitažlivé, modřanská vinice, loučka a zákoutí pod svahy obtěžkanými právě dozrávající hrozny. Byl teplý, či spíše horký den vyzrálého babího léta…

V čem tato výstava spočívá? Vinaři, jejich vína a jejich fanoušci (vinařů i vín) se všichni sejdou na jednom místě, a dychtivě zkoumají, co je nového… Nikdo tu nic neprodává, netlačí, nepřemlouvá… Také není potřeba.. Všichni návštěvníci jsou tu nadrženi, a kdyby to šlo, stejně by kupovali, ale ono to nejde, není co, a stejně, většina produkce je malá, mikro, nano až piko… a tudíž vzácná a je o ní velký zájem…

No a jak jsou ta vína jiná? Toto označení, stále ještě platné, poukazuje na jejich odlišnost od většiny vín nabízených v běžné maloobchodní síti, navoněné, blýštivé vodičky s krátkým příběhem…

Tato jiná vína, až už od Autentistů anebo nikoliv, jsou často (pro neznalé či přírodními víny jen málo políbené) překvapující, nejsou to často líbivky na první pohled, někdy nejsou průzračně čistá, spíše kalnější, „a něco tam plave“, barvy jsou intenzivní, a bílá vína mohou být žlutá, oranžová… I ty vůně bývají překvapivé… Těmto vínům musíte dovolit, aby se představila, a zkusila vás oslovit, nebude hned a nebude to rychlé, a možná jenom usrknete, poděkujete se a kráčíte pryč… a možná vám to za chvíli začně vrtat hlavou a přeci jen zkusíte ještě jeden doušek, a můžete se stát – že i mezi vámi a daným vínem přeskočí jiskra, otevřou se dveře a vy kousek pochopíte… A může se stát – že dané víno si vás získá, vezmete jej na milost, později začnete mít docela rádi, a pak už byste jej rovnou chtěli kupovat… A může se stát – že těmto přírodním, chemií nenabušeným vínům propadnete, tak jako člověk žijící dlouhá desetiletí v totalitním a lidském marasmu, který najednou ochutná dobrý poctivý nešizený chleba, v hlavě vybuchne ohňostroj, člověk zjihne, promítnou se některé dětské epizody, a ten člověk si vzpomene, že vlastně přírodě také kdysi býval blízko, a že mu celou tu dobu chyběla, jen si to neuměl v sobě objevit… No, dost poezie… Tedy jiná vína – dnes (v roce 2013) stále ještě v menšině, produkovaná nadšenci, milovníky přírody a poctivého opravdového života, dnes specialita… vína intenzivní, přírodní, nešizená, vyráběná s láskou a pýchou těmi, kteří je milují a chtějí být na ně pyšní, na své děti…

Kdo v letošním roce zaujal a jak akce proběhla?

Sešla se vesměs známá a automatická parta, Autentisté, ať už pod chartou, či jen podobným vyznáním, k tomu pár vzorků od přátel ze Slovenska, a k tomu také, vždyť na místě, několik místních vinařů = rozuměj „tady, kde stojíš, tak zvedni hlavu a dívej se, tamhle rostou moje hrozny a tady to vínám dělám“ – modřanští!… Také pár dalších vinařů z některých dalších typicky nevinařských lokalit tu bylo… A dokonce i jahodové a i ostružinové víno jsem tu zkusil, to už ale vážně bylo mimo kategorie… 🙂

Ale bylo na to všechno jen jedno odpoledne, a vín bylo asi dvě stovky….Co s tím…

Někteří, zejména proto, že s vybranými Autentisty mají častý kontakt a jejich vína znají nazpaměť, mohli je vynechat a věnovat se zkoumání ostatních vzorků. To nebyl můj případ. Po většinu roku mimo ČR, takováto akce byla pro mne svátek a věnoval jsem se mimojiné průzkumu a aktualizaci mých paměťových znalostí oblíbených vinařů. Další kapitolou bylo zkoumání místní modřanské produkce…

Vsuvka – krásně fungovalo bleskové šíření dobrých zpráv (a tedy mezi přejícími dobrými lidmi) – některá z nejlepších anebo minimálně nejzajímavějších vín – se poznala také tak, že když jste je chtěli ochutnat – tak už prostě nebyla… 🙂 Takže jsem u pár takový trpělivě kroužil a vracel se, jestli náhodou ještě nepřiletí druhá lahev vzorku – a několikrát to vyšlo…

Nu a víte, jak to je… Mám mlsný jazyk… Rád si s vínem hraju a rád se s ním laskám, což samozřejmě v tomto množství vzorků a v tomto limitovaném čase ani nešlo… Ač, neodflákl jsem to, a poctivě jsem do toho svými buňkami šel.

Nemohu ale stejně než zjednodušit, a v té rychlosti a v tom množství a pod tlakem, dělal jsem si jen obvyklé bleskové poznámky – kolik hvězdiček bych na mojí stupnici dal… Tj. jaký stupeň potěšení mi zkoušené vzorky přinesly… Což sice souvisí i s kvalitou, ale vnímání krásy je záležitost vesrkze subjektivní.

Stejně si toto znamenám do svojí databáze, paměťové i papírové, jako vodítko pro příští nákupy a směřování. Takže tak…

Nemusím zde ale vůbec vysvětlovat, že něco tak komplexního a bohatého a živého, jaké pěkné přírodní víno, stejně žádným hloupým jednoduchým číslem vyjádřit nejde. Čili je to na vás, já nabízím jen svoje vodítko, a jak jsem byl s kterým vínem šťastným, bude to i moje pomůcka pro příští nákupy (bude-li vůbec co kupov at).

Vy si už svoje vlastní příběhy musíte (můžete) zažít sami! Na zdraví! 🙂

PS a jiná vína – opravdu září!

Vinařství č. Víno Líbí?
Dobrá vinice 5 Blanc de blancs 2009 4
6 Blanc de pinot noir 2009 4+
7 Májový ryzlink 2011 4+
8 Velké dobré bílé 2011 4,5-5
9 Pinot noir 2012 4+
Zdeněk Vykoukal 10 Cuvée Resch 2012 zemské 3
11 Flór 2011 zemské 3
Winepunk 12 Winepink 2010 4
13 Bubblepunk 2012 4
Dva duby 19 Cuvée Rosa Inferni 2011 4-4,5
Bogdan Trojak 20a Kaich 2012 3
Jaroslav Osička extra Chardonnay 2008 4,5-5
21 Chardonnay 2011 4
22 Pinot-Chardonnay 2011 4,5-5
23 Pinot Gris 2011 3,5
24 Modrý Portugal 2011 rosé 4,5
Petr Kočařík 25 Cabernet Sauvignon 2012 rosé 3,5
26 Ryzlink rýnský 2011 4
Petr Koráb 27 Neuburk 2011 5
28 Tramín červený 4,5
Jan Flajšinger 29 Ryzlink rýnský 2011 NEBYL
30 Rulandské modré 2008 oxid. 4,5
31 Frankovka 2012 4
Jaroslav Springer 31a Sarah´s rosé 2012 4-4,5
31b Pinot noir 2012 4-4,5
Tomáš Čačík 43 Veltlínské zelené 2012 3,5-4
44 Veltlínské zelené žluté 2012 5
45 Pálava oranžové 2012 3,5
46 Ryzlink vlašský 2012 3,5
Porta Bohemica 50 Veltlínské červené rané 2012 3,5
Vinselekt Michlovský 52 Svatovavřinecké 2011 4
53 Ryzlink vlašský 2011 NEBYL
56 Terasso Rosé Light 3,5
Glossovi 63 Tempranillo 2012 3,5
Igor Vyhňák 73 Gocseji Zamatos 2012 4,5-5

Pěkná vína otevřená v červenci 2013

Pár zajímavých vín – tím že jsem v červenci moc necestoval a pobýval převážně v Praze, podařilo se otevřít a vychutnat si i pár lahví… 🙂

No vlastně, žádná špatná vína tam nenajdete, pokud už otevírám celou lahev doma, tak z nějakého důvodu očekávám, že to víno bude pěkné, a většinou to vyjde… Výčet je uveden nesetříděný, tak jak mi prázdné lahve nyní přišly do ruky… Seznam může být inspirací i pro vás, ač jsem všechna francouzská vína pořídil přímo u vinařů, všechna ostatní se dají pořídit v ČR, buď přímo u vinařů anebo v dobrých podnicích typu Vínograf, Veltlin, Lachtan, Fajnšmekr atd.

Dobrá vinice - Quatre

Tučným fontem zvýrazněná vína byla ta nejlepší, přinesla největší potěšení a touhu moci je vychutnávat znovu, určitě doporučuji!

Jako obvykle, číslovka udává známku na mojí 5*-čkové stupnici… (3* it’s ok, 4* i like it, 5* i love it…)

  • Cavicchioli – Franciacorta Brut DOCG – Monogram Blancs de blancs – Franciacorta – 3* – akceptovatelné bubliny – nic hlubšího ale nezůstalo
  • Stapleton a Springer – Čtvrtě 2011 zemské – 4,5* – krásné i mladé, na skvělé cestě ke zrání a ještě lepším zážitkům
  • Zdeněk Peřina – Ryzlink vlašský 2010 PS suchý – 4* – pěkný, stálice, ale minimálně moje už poslední lahev už to možná měla nahnuté, raději spotřebujte
  • Jaroslav Osička – Chardonnay Natur 2011 – 4*  moc pěkné, plné, chlebové, kvasinkové, plná huba
  • Domaine de Maltaverne (Gilles Mauldry) – Pouilly Fumé 2011 – A. Pouilly Fumé C. – 4,5* – krásný, elegantní sauvignon, oříškový
  • Zdeněk Peřina – 4* – Veltlínské zelené 2011 PS suché
  • Jaroslav Springer – Blanc de Pinot noir 2011 – 4-4,5* – krásné, jarně-letní víno
  • A.S.Debavelaere – Rully 1er Cru „Les Pierres“ – A. Rully 1er Cru C. – 4.5* – nádherné, elegantní bílé burgundské
  • Chateau Brulesecaille – Cotes de Bourg 2009 – 4* – pohodové, nekomplikované, mladé Bordeaux
  • Famille Laplace / Chateau d’Aydie – Odé  d’Aydie 2009, A. Madiran C.  – 4* – originální červené pro mušketýry
  • Caiarossa – Caiarossa 2007, IGT Toscana – 4,5* – luxusní a vlajkové toskánské červené cuvée ze 7 odrůd – velmi příjemné
  • Stapleton a Springer – Trkmanska 2009 – 4,5* – krásné červené burgundské, co pochází z Bořetic
  • Caiarossa – Pergolaia 2008, IGT Toscana – 4*, základní, ale velmi pěkné a spolehlivé toskánské červené ze 3 odrůd
  • Baumann-Zirgel – Crémant d’Alsace – 4* – Blanc de Blancs Brut
  • Kraus – Sekt Brut (z RR 2011) – 4,5* – krásné a ušlechtilé bubliny od Mělníka
  • Petr Kočařík – Pinot noir 2011 – 4,5* – luxus. l.u.x.u.s.
  • O.Ševčík – St.Laurent 2011 – 4.5* – jeden z nejkrásnějších vavřinců vůbec
  • Simon-Selosse – Champagne Brut Blanc de Blancs – 4 – neročníkové, nedrahé, a dosti pěkné bubliny ze Champagne
  • Žernosecké vinařství – Muller Thurgau 2012 – 4-4,5* – pěkné, svěží, elegantní, radostné, 
  • Zapletal – Shisar (cuvée 3 červených odrůd) – 4-4,5* – originální, zajímavé, pěkné!

No, a teď musím odnést všechny ty lahve do tříděného skleněného odpadu… Srpen právě začíná… Až se zima zeptá, co jsi dělal v létě, co odpovíš ty?! 🙂

První polovina roku 2013 – to nejlepší!

První polovina roku 2013 – to nejlepší!

Červenec a letní prázdniny už jsou v plném proudu… Druhá polovina roku už se rozjela… Co zajímavého a nejúžasnějšího jsem zaznamenal, co mne těšilo o oslovovalo v první polovině roku 2013?

Není jednoduché vypsat jen pár vín, vín je všude kolem nekonečně mnoho, a i skvělých vín a těch, která přinášejí velké potěšení je také stále příliš moc!

Možná je i k něčemu dobré, že v první polovině toho roku jsem původně přišel o data, ale najednou jsem zjistil, že pokud se nestresuji neustálým statisticko věděckým zaznamenáváním (ke kterému se ale zas myslím vrátím) – požitky jsou stejné, ne-li větší, a navíc se cítím o mnoho volněji… Takže v posledních 3 měsících jsem detailní databázi nezapisoval – záměrně! A tak těch několik vín jsem vytáhl všechna – z hlavy!

Níže uvedený seznam jsou vína, která ve mně zanechala nejhlubší stopy v pozitivním smyslu, vychutnával jsem je nejčastěji, nebo mi přišla naprosto zásadní, vyníkající, lahodná, přinesla mi největší potěšení anebo to byla kombinace všech těchto uvedených důvodů…

K těmto vínům – najdu-li je ještě ve své vinotéce anebo budou-li ještě dostupná, se kdykoliv velmi rád vrátím! Jsou skvělá!

Uvádím jméno vinaře či vinařství, víno a v závorce, kde jsem dané víno pořídil, jak vidíte i v Čechách se jednak spoustu dobrých vín vyrábí, a i pokud pocházejí odjinud, dají se zde stejně koupit:

Nej 1.poloviny roku 2013 / Daniel doporučuje (řazeno pouze abecedně)

  • Anne-Sophie Debavelaere – Rully 1er Cru Les Pierres (Rully, Burgundsko) (u vinařky)
  • Domaine de La Pinte – Crémant du Jura z  (Arbois, Jura) (v Lahůdky Sváček)
  • Domaine Maltaverne (Gilles Maudry) – Pouilly Fumé 2011 (Pouilly Fumé, Loire) (u vinaře)
  • Domaine de Cristia – Gigondas 2010 „Collection“ (Gigondas, Rhone) (v Red Pif)
  • Domaine Olivier – Santenay Le Biveaux „L’air de Rien“ 2009 (Burgundsko) (ve vinařství)
  • Domaine Rigot – Prestige des Garrigues 2007 z (Rhone) (ve vinařství)
  • Domaine Christian Moreau – Chablis 1er Cru Vaillons (Chablis, Burgundsko) (v AdVivum)
  • Jaroslav Osička – Tramín 2010 (30 dnů na slupkách) (u vinaře)
  • Jaroslav Springer – Roučí 2007 (u vinaře)
  • Jaroslav Springer – Roučí 2006 (u vinaře)
  • Jaroslav Springer – Trkmanska 2009 (u vinaře)
  • Ota Ševčík – St.Laurent 2011 (u vinaře)
  • Ota Ševčík – Pinot Noir 2011 (u vinaře)
  • Ota Ševčík – Frankovka 2011 (u vinaře)
  • WinePunk – halfRED 2011 (u vinaře)

Tato vína a stejně tak vlastně i uvedené vinaře a vinařství – velmi doporučuji!

PS A jinak červencová vína už zas opět zapisuji v detailu… 🙂

A nyní ještě k tomu nejlepšímu v první polovině roku 2013:

Na „vinařské ose dobra” – část 3 – Ota Ševčík

Krásných víno zážitků v první polovině roku bylo nespočet, bylo to spoustu krásných vín, setkání se zajímavými lidmi, pěkné lahve a večery, procházky, v přírodě, ve vinohradech, moravských, rakouských, i středomořských, ve sklepích, na loukách, a i u moře, vedli jsme řeči, pili víno, občas pásli kozy… a tak…

Jako nejlepší víno-zážitek první poloviny tohoto roku byla – návštěva u bořetického vinaře Oty Ševčíka, která sice nebyla ani první a ani poslední, ale ta březnová (jakou součást výletu Na vinařské ose dobra) byla s dlouhou, detailní, a poučnou  – prohlídkou vinohradů a provozovny a sklepa a především (právem očekávaně) velmi lahodnou degustací jedněch z nejlepších moravských vín, znal jsem už tehdy některá vzácná vinařova červená, ale že vyrábí takové poklady i v bílém, jsem shledal až zde… V první polovině roku tento víno-zážitek nikdo nepřekonal.

Díky Oto!

Foto-galerie:

PS Z výletu po Vinařské ose dobra se již dříve objevily zápisky ze sklepa od nejlepšího bílovického vinaře Jaroslava Osičky a také od největšího bořetického „frajera“ a výborného vinaře Jaroslava Springera. …

Tak, a teď už se můžeme v klidu soustředit na všechno, co nám přinese druhá polovina roku! Na zdraví!

Madiran a víno pro mušketýry

Gaskoňsko je oblast nacházející se na jihozápadě Francie, ležící mezi hranicí se Španělskem (na jihu) a mezi vínofilům známé oblasti a obci Bordeaux. Název oblasti Gaskoňsko již jste zřejmě někdy zaslechli, například v souvislosti s výrobou fois-gras, která původem pocházejí právě odtutd a také výrobou slavných Armagnaců. V neposlední řadě jste jako děti možná také hltali dobrodružství tří mušketýrů a zejména jednoho Gaskoňce s drzým čelem – d’Artagnana…

Jednou ze součástí Gaskoňska, obcí a mikro regionem, tj. apelací pro výrobu vína je právě – Madiran. Víno z Madiranu se produkuje pod ještě jednou další apelací, která se soustředí na sladká vína ale tu dnes pomineme. Podíváme se právě na AOC Madiran.

Nejvýznamnější místní odrůdou pro výrobu červených vín v Madiranu je Tannat – a jak název napovídá, ano má to skutečně něco společného s taniny. Charakteristické pro tuto odrůdu s tlustou slupkou, je právě vysoký obsah taninů. Proto typická vína z AOC Madiran jsou vysoce koncentrovaná, hutná, s vysokými taniny a tedy standardně vyžadující několik let pro ležení a uhlazení svíravosti, aby vůbec byla pitelná (ač samozřejmě záleží na individuálním vkusu). To jsou společné znaky i pro některá vína z Bordeaux – aby ne, ta leží hned vedle… Některá (a špičková) vína se v Madiranu vyrábějí i ve složení 100% Tannatu jako jednodrůdová, jinak typicky jsou místní červená vína ve složení 40 až 60% Tannat (definují pravidla apelace) a doplněno Cabernet Franc (zde také pod názvem Bouchy) anebo Cabernet Sauvignon.

Někteří z místních vinařů pracují z tzv. mikrooxidací – to je proces, kdy do vína již během výroby a ležení se záměrně přivádí malé a kontrolované množství kyslíku – výsledkem reagujícího procesu je fakt, že taniny v takovém víně zjemní mnohem dříve a víno je tak dříve přístupné, dalším efektem mikrooxidace (to už by vysvětlili chemici) je i zvýšení komplexnosti a chuťového výrazu vína. Mikrooxidace příznivě ovlivňuje i stabilitu vína.

Jedním z významných víno producentů z AOC Madiran je rodina Laplace pracující na vinařství Chateau L’Aydie. Mimojiné právě zde byl fenomén mikroxidace objeven/otestován/vymyšlen a následně rozšířen do celého světa (vinaře v ČR nevyjímaje).

K tomuto vinařství jsem se dostal přes přátele mých přátel a tip milovníků vína – Francouzů z Bordeaux, kteří dali doporučení „zkuste něco jiného a skvělého“…

EM1B1392

Ke sváteční velikonoční pečínce jsem před pár dny otevřel „slavnostní lahev“: Chateau L’Aydie – AOC Madiran – 2010. Víno není drahé, tato lahev stála tuším okolo 14EUR u vinaře.

  • Oko: Sytá, vysoká barva, rudo-fialová…barvířka, nechává film po sklenici film.
  • Nos: V nose rudé plody
  • Jazyk: Chuť objevuji ve vrstvách, je bohatá, více-vrstvová a postupně jednotlivé tóny odkrývám… v ústech černé a rudé bobule, zralé ovoce, plnost, struktura, elegance, ostružiny, černý rybíz, náznak lékořice, to vše krásně harmonizuje, v závěru chuti se odkrývají i tóny kávy…bohaté, plnější tělo, mírně delší dochuť… tanin je vzrušující, vibrující, elektrizující, svíravost tu je, ale taková, že vás baví.

Líbí! Dávám 4-4.5* mojí stupnice. Jsem velmi spokojený! Tím spíš, že mám ještě dvě bedýnky pokladů z Chateau L’Aydie! 🙂 A tohle je u nich základní víno, a ta dražší a komplexnější vína tu mám a vrhnu se na ně příště! Mušketýrům na zdraví!

Na „vinařské ose dobra” – část 2 – Jaroslav Springer

V minulém části reportáže z naší zimě-jarní víno-tůry jste si přečetli, jak jsme se poměli a co jsme objevili ve sklepě nejlepšího bílovického vinaře Jaroslava Osičky. Taky už víte, že to nebyl náš jediný program onoho víkendu, a že jsme toho stihli mnohem víc. Nuže, v pátek večer jsme byli očekáváni v Bořeticích u Jaroslava Springera:

Není Springer jako Springer (zaznamenáno ve výšce 10,000 m nad mořem, při rychlosti 800km/h, za okýnkem -55 stupňů Celsia, ve vzduchu někde mezi Waršavou a Zurichem, publikováno mezi kaviárem…)

Jaroslav Springer, Bořetice

Už několik let jezdím do bořetické stáje vinařství Stapleton a Springer. (Vinařství vzniklo v roce 2004 díky peněžní injekci velvyslance Stapletona, motem vinařství je „vyrábět výjimečná (červená) vína pro vnímavé lidi.) Vína zde vyrábí Jaroslav Springer. Proč k němu tak rád a tak často jezdím? Protože to jeden z mála vinařů, který mi dopřeje zážitek burgundského červeného, tj. Pinotu noir – u nás na Moravě. Ano, cenově je výše než průměrná moravská vinařská hladina – jenomže – průměrnou moravskou vinařskou úroveň (tedy jestli něco takového vůbec existuje ) asi pít nechcete, a já taky ne. Chci pít víno, které mne oslovuje, dojmem, zážitkem, hloubkou, charakterem – čistotou – a tím myslím – čistotou výrazu. Právě taková vína od Jaroslava Springera jsou a tohle všechno mají. Mám je prostě rád a často je také doporučuji. Například za loňský rok (ani nevím jak se to stalo) jsem zkonzumoval pár bedýnek Roučí 2007 (starosvětský název pro odrůdu Pinot noir) a St.Laurent-u 2008 (svatovavřinecké). Pár bedýnek a i některých starších kousků (Roučí 06, Pinot 05) také doma střežím a vychovávám je k pozdějšímu a ještě vyspělejšímu věku…

Jardu Springera mám rád i proto – že je osobnost, občas suverén, občas náladový, v konverzaci se však projevuje i určitá (snad nehraná) pokora před světem a i skromnost a respekt a uvědomění si toho, jak jsme malí. A zrovna to se při opečovávání vína hodí, nedělat věci násilím. No a někdy se zas vinař více projeví jako frajer, ale zrovna u něj je to na místě a já to beru. Konverzace a dýchánky s ním jsou veskrze zábavné a díky konverzaci a díky jeho vínům si je náramně užívám.

Tenhle vinař rozhodně leží na mojí „vinařské ose dobra„!

Jak jsem uspěli tentokráte na ochutnávce? Níže telegrafický přehled testovaných vzorků:

Blanc de Pinot Noir 2012 (4,5+) hned první kus je krásný, kalně žlutá barva, voní jako zvíře, chutná sexem, co chcete víc, doporučuji, kupuji (PS mám několik přátel, kteří vyznávají kategorii tzv. „sexuálních vín“, takže tady máte další do kolekce)

Terasy 2001 (Pinot Noir), Čtvrtě 2011 (Pinot Noir), Trkmanska 2009 (Pinot Noir) – tohle všechno jsou pinoty vysoké kvalitativní úrovně a všechny se mi líbí… Ač pinoty a ač z jedné stáje, úžasné je (a také poučné), jak každý z nich díky jiné trati (ty názvy jsou názvy vinných tratí v Bořeticích) a díky jinému podloží a taky jinému klimatu a jiné přízni počasí – jsou rozdílné a odlišné a tedy i rozpoznatelné. Ač – stejný rukopis jednoho vinaře v nich časem poznáte možná i vy. Pro mne, především PRAKTICKÝ rozdíl je tento:

  • Terasy (spraše a pískovec) (borůvková inkoustovka, suché, kratší, ale šťavnaté) – tohle budu pít se ženou – vlastní anebo cizí a klidně v cizím pokoji
  • Čtvrtě (hutnější půda, spraše a hlína) (kalnější, nefiltrované) – tohle je víno pro víno-šmekry a budu je popíjet s kamarády vinaři a vínofily
  • Trkmanska (hlinitá půda, v podloží vápenec) (kouřová vůně na mne funguje jako droga) – jednoznačně víno pro chlapy, dám si taky.

Roučí 2009 (Pinot Noir) (4,5) chutnám poprvé, je pěkné, moc pěkné!

Roučí 2007 (Pinot Noir) (4,5) tohle dobře znám, pořád to funguje a chutná…

Pinot Noir 2005 (3,5) najednou mi chutná o něco méně, ale je to spíš tím, že ač nespěcháme, na tenhle kus bychom měli „nespěchat“ ještě o něco více… Na straně druhé, tohle je nyní můj dojem, takže ho zaznamenám a nebudu jej přikrášlovat.

Sarah´s Rosé (4) – podle vinaře a jeho zákaznic prý orgastické, na mne to tedy tento vliv nemělo, ale pěkné a líbilo se, dámy zkuste! Pokusné králice hlaste se! 🙂

Takže tak, Jarda Springer je frajer. A má být proč. Kdo chce pít dobrá červená z Moravy, neměl by tohoto vinaře vynechat… Doporučuji. PS Tentokrát jsme vynechali ochutnávku mladých vín ze sudů, budu se tam muset co nevidět opět vypravit…

PS A mimochodem ještě k úvodní poznámce: skutečně není Springer jako Springer! Musel jsem se trochu usmívat, když můj kamarád chtěl zorganizovat zájezd mých (našich společných) kamarádů k mému vinaři v jiném termínu než já, ale netrefil to a dojel k jeho bratrovi, tzn. úplně jinému vinaři s úplně jinými víny, no a tak mu krásy vín J.Springera zůstanou ještě chvíli skryty. Příště už to ale určitě trefí… 🙂

Foto-galerie:

Na zdraví!

Pozn. Původně byla i fotogalerie z návštěvy u dalšího vinaře – Oty Ševčíka – také součastí této stránky… Nyní jsem Otu Ševčíka přestěhoval do samostatného příspěvku, tento vinař si to zaslouží! 🙂 Děkuji za pochopení…