Ohlasy účastníků „Snu letní noci“

aneb 1) jak si moji přátelé myslí, že se s pravidelnými návštěvami u mého vinného stolu stávají odborníky 🙂 a 2) jak se jim líbilo na letní kontrole mojí vinotéky:

Pozor: texty níže jsem mimořádně nepsal osobně, ale jedná se o příspěvky mých přátel jako reakce na účast na mojí nedávné a podle mne velmi povedené akci „Midsummer night’s dream“ (přečtěte si můj zápisek na odkazu).

Pěkný a čtivý komentář mi přišel od účastníka akce, kamaráda MM:

Názor „experta“ MM:
(komentář DV: „Marek trval na tomto nadpisu a slovu expert… :)“

Trmácet se přes celou Prahu v letošních tropech tam a po soumraku (zase v tropech) zase zpátky nepatří k činnostem, které bych provozoval s chutí. S chutí si ale dám sklenici dobrého vína a pokud je těch sklenic hned několik, a zároveň se jedná o zajímavé vzorky, jsem ochoten takovou expedici podstoupit. Danova pozvánka tajuplně slibovala něco z Shakespeara. Byl to tedy nakonec ten slibovaný Sen noci Svatojánské, nebo Komedie plná omylů?

Nebudu dlouho napínat, ochutnávka byla výborná, vyvážená, neobjevily se vyloženě slabé vzorky a byly zařazeny i některé specialitky, o kterých bych se chtěl zmínit především. Ještě bych chtěl touto cestou poděkovat hostitelce za příjemný večer a trpělivost, a že tedy nemuselo dojít ani k obligátnímu Krocení zlé ženy :o).

Jelikož jsem díky horku dorazil o něco později než někteří, propásl jsem předskokana – Pinot Blanc 2009, barrique od mého oblíbeného alsaského vinaře Clauda Weinzorna, jehož produkci dobře znám (dokonce se odvážím neskromně tvrdit, že jsem ho pro nás Čechy v Alsasku objevil) (stručný komentář DV: „kecáš!“) a barikovou Rulandu 2009 již chutnal. Je to dobré víno, ale můj názor na bariková vína v Alsasku se schoduje s mým názorem na bariky u nás na Moravě. A v bílém víně dokonce dvojnásob. Prostě je považuji za zbytečný výstřelek, který do těchto regionů nepatří. U těchto vín především oceňuji jejich svěží charakter, čerstvost a přirozenost, nikoliv dubovou pachuť a utahanost, přebíjející přirozenou hravost vína. Alsaský Pinot si ale překvapivě zachovává svůj charakter. Není to náhoda, Claude Weinzorn barikuje jen výjimečně a jen výjimečné ročníky. Přesto zůstávám pevný, i když otřesený ve svém názoru. Během večera se měl bohužel objevit ještě jeden vzorek, který mým přesvědčením otřásl znovu.

Ještě telegraficky. Špalek – Sauvignon 2011 byl velmi suchý, odrůdově čistý, na mě trochu moc tříslovitý, dobře zvolený začátek degustace. Zřetelně mu trochu uškodila kapku vyšší servírovací teplota. Navazující Rose Zweigeltrebe 2011 navodilo atmosféru léta provoněného jahodami a připravilo nás na dva zpárované Veltlíny, ze kterých ten první, Špalkův – méně odrůdový (kromě barvy), přesto pěkný a pitný; jen maličko zaostal za druhým vzorkem z vinařství Ilias.

A teď k jednomu z překvapení večera. Limitovaná šarže vína Sauvignon 2009 ala Jura made for Sváček. Proti tomuto vínu hovoří snad vše. Bílé barikové víno z Moravy. Navíc ještě schválně stavěné po vzoru vín z francouzské Jury – jaký bohapustý nesmysl! Skoro zbytečné ochutnávat – zatratit, vylít, zahodit. Polosuchý Sauvignon se však ukázal jako velmi pitelné svěží víno, opravdu trochu připomínající vína z Jury a přestože odrůdu ve víně by nenašel ani hledač štěchovického pokladu Mužik, dalo se pít a to dokonce opakovaně (dokud tedy nedošlo). Zbytkový cukr i jemná kyselinka si s dubem překvapivě dobře rozuměly. Ještě jednou bych rád připomněl svou rezervovanost k moravským barikům na které trvám. Morava není Burgundsko ani Jura. Z nedávné degustace vín z Dobré vinice (všechna barrique) jsem odcházel tak chuťově utahaný, že jsem ještě druhý den měl pocit, že mám v ústech dubové hoblinky a neobměkčila mě ani neoprávněně mýtická, oxidativní Oxana. Toto prostě nejsou vína pro mě a Sauvignon 2009 budiž světlou výjimkou letní noci.

Peřinově Ryzlinku vlašskému 2010 trochu uškodilo zařazení za skvělý, polosuchý Ryzlink Lacinův stejného ročníku, takže působil trošku stroze, ale bylo zřejmé, že se jedná o výborné víno. Weisser Burgunder – Ebner Ebenauer bylo takovou pěknou, čistě odrůdovou tečkou za bílými víny, po kterých jsem stihnul ochutnat ještě dva červené vzorky.

Kdybych nevěděl, odkud se náš hostitel vrátil z dovolené, typoval bych červené Caiarossa – Pergolaia 2007 nejspíše na nějaké silné španělské víno z Rioji. Byla ho plná pusa, nos a s přibývající hodinou stoupalo rychle i do hlavy. Krásné víno.

Dojem z posledního vzorku se jen těžko popisuje. Byl to maličko šok pro naše chuťové pohárky a hlavně čichové buňky. Po předchozím jasném Jižanovi přišlo něco zvláštního. Jistě nejzajímavější vzorek večera. Je známé, že odrůda André se při archivaci chová velmi nevyzpytatelně a nepředvídatelně. Tohle živočišné, avšak decentní, archivní víno bylo prakticky nemožné na slepo zařadit. Kdybych vám chtěl popsat vůni André 1999 pana Špalka, asi bych vás musel vyhnat na nějakou paseku s přerostlou trávou, nechat ji zmoknout, nechat přes ní přejít stádo skotu, opakovaně nechat zapařit za letních nocí a pak vás nechat nasávat vlhký, chladnoucí, večerní vánek sycený výpary této fiktivní experimentální louky. Já mám tu letní vůni docela rád. Víno jako celek působí harmonickým, hebkým až sametovým dojmem a patří určitě k tomu nejzajímavějšímu, co jsem letos pil. Je jen škoda, že k tomuto vzorku nemohlo být podáváno nějaké červené maso s výraznější úpravou. Tedy, bylo-li nakonec podáváno vlastně ani nevím, neboť v této pohnuté chvíli jsem musel tuto zajímavou akci opustit a vydat se na neméně zajímavou a dobrodružnou cestu noční metropolí. O tom ale až někdy jindy.

Co říci závěrem? Rozhodně se nejednalo o Mnoho povyku pro nic. Zkrocení zlé ženy jsem vyloučil už na začátku, takže proklamovaný Midsummer Night’s Dream asi sedí ze všeho nejlépe. Díky Dane, za pěknou dramaturgii, choreografii či režii.

Komentář DV: Díky Marku, za účast, společenství, zdravou kritiku, a jako obvykle prima kecání nad (prima) víny… Byla chyba, že jsi musel odejít přes poslední červenou lahví večera, a tak tajemství toskánského hradu Quercetto z roku 2006 ti zatím zůstane skryto… 🙂

Krátky emailík mi přišel i od vinného „experta“ BT (výtah a citace z emailu):

„Díky! Opět krásný večer a milá společnost, jak je u Daniela zvykem. Ke psaní poznámek nás Daniel během večera nevyzval, a tak snad jen pár poznámek k několika vínům, která si vybavuji a a která mi „zůstala“ na jazyku.

Předskokan pro přesně časující kamarády – Domaine l’Oriel – Pinot Blanc 2009, barrique, – příjemný začátek. Ještě, že nás včas nepřišlo tolik 😉

Špalek – Sauvignon 2011 – po kratší přestřelce se nám podařilo uhodnout tento svěží vzoreček. Když tedy uslyšíte příště od Daniela typický, tak očekávejte spíše ovocné (ne kopřivové) tóny. (komentář DV: „když někdo nepozná Sauvignon, tak je to těžký! Navíc kdo řekl, že Sauvignon MUSÍ obsahovat kopřivu? No dobrá, vlastně mne napadá  jeden vinař, kterého ale nechci jmenovat… Naopak doporučuji zdravý názor televizního doktora V.Železného na kopřivy v sauvignonech 🙂 „

Špalek – Zweigeltrebe Rose 2011 – a pak zde bylo něco pro letní osvěžení. Shodli jsme se, že růžové je letní záležitost, takže po pár pokusech a celkem dobré „mušce“ nás Daniel dále netrápil a pomalu jsme se propíjeli dál. U růžového zase tolik na odrůdě nezáleží. (komentář DV: „bez komentáře“)

Špalek – Veltlínské zelené 2011 – jestli předchozí vína byla typická, tek tento veltlín nás překvapil. Mířili jsme hodně ze široka, ale hlavně, že jsme se shodli, že nám veltlínek chutnal. Jen musí Daniel dopříště upřesnit, kde hledat ten typický, zda v galerii ve Znovíně nebo ve Weinviertelu (komentář DV: „Mám já tohle za potřebí? Ale abych odpověděl, ano, osobně rozeznávám několik typů veltlínů, které studuji především na různých místech v Rakousích…“)

Sedlák – „Sauvignon for Sváček“ 2009 – no, a toto byla lahůdka, kterou nás pohostil pan Sváček ml. Krásně udělaná malá šarže speciálně pro pana Sváčka. A protože pana Sedláka řadá z nás zná, udělalo nám toto víno velkou radost.

Peřina – Ryzlink vlašský 2010 – a toto byl Danielův klenot. Krásné víno, takže jsme mu nakonec odpustili, že ho nedal před tím Lacinou. Asi mu ho bylo líto 😉 Každopádně, když jsme ho začali chutnat, trochu nám vadilo sladko v „hubě“ po vynikajícím Lacinovi. A Mikros doopravdy přišel o úžasného sklepmistra.

Červená vína, která následovala byla samozřejmě také úžasná. Jejich hodnocení nechám na Danielovi. Jen snad na okraj, u André pan Špalek dokázal, že i na Moravě se dají udělat krásná červená vína a nikdo z nás z počátku netipoval, že jde o domácího výrobce a místností se nesla jména jižnějších zemí… (komentář DV: „Předpověděl jsem, že můj názor, že Špalkovo 13 let odpočnuté André je bomba, budete sdílet! Potěšen jsem také, že ti chutnali ti Italové…

Komentář DV: Broňku, díky i tobě! Těším se na další brzké setkání a společné zkoumání víno-prostoru… Co třeba zítra! 🙂

Ještě jednou díky všem za účast na mojí zatím nejpříjemnější akci sezony, vážím si zájmu a baví mne to s vámi! Zachovejte mi přízeň – a na zdraví!

PS Ten kdo nepřišel, teď lituje a spytuje svědomí… 🙂

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s