Okénko pro hosta: Nejlepší Moravský Muškát

Text uvedený níže mi poslal můj dobrý kamarád Marek (MM). S Markem se známe už nějaký pátek a za tu dobu jsem si ozkoušel, že jeho tipy na pěkná vína mi velmi často vyhovují a fungují i u mne. Vím, že Marek má „napito“ 🙂 a nazkoušeno a ví, o čem mluví. Tedy, jako obvykle není to žádná reklama, ale tip od člověka, na kterého taky spoléhám a který prezentuje svůj vlastní názor a zážitek. Text, který mi poslal, se mi navíc velmi líbil formou. A tedy nemám vůbec zábranu a naopak jej velmi rád posdílím i s ostatními. Tak tedy, dále už píše Marek:

Nejlepší Moravský Muškát (Stříbrný Sonberk 2011, PS, viniční trať SONBERK, vinařská obec Popice)

Původně jsem chtěl tuto recenzi nazvat „Nejlepší letošní Muškát“, neboť mi přišlo vtipné a chytré, glosovat již v nadpisu, že se jedná o mé první letošní hodnocení muškátu, a dále mé první letošní hodnocení vína vůbec. Neudělal jsem to nejen proto, že to až zas tak oduševnělé není, ale hlavně proto, že bych tím tomuto vínu, muškátu 2011 firmy Sonberk, ublížil. Jedná se totiž nejen o vůbec nejlepší muškát, který jsem letos ochutnal, ale zřejmě i nejlepší muškát roku minulého, a možná i několika let předešlých.

Nejsem zrovna velkým příznivcem aromatických odrůd. Ne že bych se jim nějak cíleně vyhýbal, ale nevyhledávám je. Mám k tomu své důvody. Předně mi tyto „voňavky“ nějak nesedí k mým oblíbeným pokrmům. Za druhé mám zcela politicky nekorektní pocit, že parfémované víno tak nějak patří spíše k tomu něžnějšímu pohlaví (my muži přece potřebujeme víno, které musí člověk nosem alespoň vdechnout, než může hodnotit buket),nebo jiným, ne-úplně-vážně-víno-beroucím individuím. A konečně mám zřejmě pro Muškáty a Tramíny vyšší nároky, než třeba pro Rulandy či Ryzlinky. Prostě jsem schopný akceptovat lahev průměrné mulerky či Ryzlinku, ale průměrný muškát mi prostě přijde nepitelný.

To se však vůbec netýká Muškátu moravského 2011 vinařství Sonberk, který byl na trh poprvé uveden jako svatomartinské víno a ještě do konce roku byl k mání přímo ve vinařství za velmi rozumnou cenu. Dnes jsem za něj zaplatil již přes dvě sta, ale nelitoval jsem. Stejně tak jsem nelitoval malé zajížďky do tohoto vinařství u Popic. Už pro to, že budova moderní dřevostavby hledí přes nádrž Nové mlýny přímo na Pálavské vrchy a i v tomto ročním období, a téměř po západu slunce, je to pohled impozantní. Navíc mi lahev ochotně prodali už asi tři hodiny po zavírací době. Takže jediného, čeho jsem nakonec mohl litovat bylo to, že jsem těch lahví nekoupil alespoň karton.

Jaké to víno tedy je? V kostce, je nepodbízivé, noblesní a harmonické. Prostě mu chybí všechny ty vlastnosti špatných muškátů, tak jak je znám. Už při prvním přivonění poznáte, že v máte ve sklenici něco výjimečného. Muškátovo-květinové tóny vám tak nějak připomenou skvělá vína vašeho mládí (případně dětství, nebo dnů před nástupem senility). Je to taková nostalgická vůně která je vlastní především dobrým Tramínům. V druhém sledu ucítíme jemný závan broskví, lehce podtržené šelestem řeckého anýzu (nad ním jsem si lámal hlavu alespoň přes půl lahve, ale ten pendrek tam prostě je), který se však s přibývající teplotou vína pomalu vytrácí.

Nejhorší chvíle přijde těsně před ochutnáním prvního doušku vína. Člověk má prostě strach, že to nejlepší už má za sebou. Že ho čeká velké zklamání. Že chuť musí zaostávat za buketem. Ale u Stříbrného Sonberku tomu tak naštěstí není. Nečekejte ani přemrštěnou kyselinu svírající útroby, ani umdlévající lepivý cukr na patře, nebo obvyklou syntetickou „muškátomyšinu“. Víno je v chuti tak vyvážené, že chvíli dumáte nad tím, zdali je opravdu suché, proč vlastně není kyselé ani nudné a proč vám nakonec v ústech zbude takový dojem šťavnatosti, který znáte z polosladkých vín s vyšším obsahem kyselin. A protože nad tím budete dumat, nalijete si další sklenici a pak další a pak si řeknete, že takhle to má prostě být. Tohle víno můžete pít celý večer, protože vás nemá čím unavit. Zkrátka je to velmi dobře postavené víno a basta.

Co říci závěrem? Stříbrný Sonberk 2011 – Moravský muškát je úžasným, noblesním, harmonickým zážitkem z Popic. Pro mne nejlepším Muškátem moravským roku, předchozího roku a dalších několika let a doufám, že budu mít zase brzy cestu sem pod Pálavu, protože ta dnešní návštěva stála za to.

PS V rámci boje proti střetu zájmů potvrzuji, že v obci Popice se sice opravdu narodil můj otec, ale mimořádně vřelý vztah, který k ní chovám, nijak neovlivnil objektivitu mého hodnocení. Finanční podíl ve vinařství Sonberk bohužel nevlastním a je to po dnešku o to větší škoda.

(konec příspěvku od MM)

Děkuji Markovi za tip a sympatické počtení a budu se těšit na další tipy! Pokud budete chtít nechat vzkazy nebo dotazy, prosím udělejte tak formou komentů k tomuto příspěvku viz níže.

Všem, na zdraví!

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s