Tak trochu Bokovka (film o víně)

I tento zápisek je s ohledem na zaměření tohoto webu trochu „bokovka“, ale uvidíte dále, že s vínem souvisí…

Tak trochu „bokovka“

Na tenhle film jsem se dost těšil. Už před lety jej lidé v mém okolí zmiňovali, a snad i jeho filmové kvality.

Na filmy, to já jsem byl vždycky, a věnoval jim hodně času, časy se ale mění, a opět s dětmi – je člověk rád, když občas kousek nějakého filmu alespoň vidí, to že by o nich rozjímal, nebo dokonce psal, je nyní spíše z říše přání…

Tedy Bokovka (2004). No ano, prý je to film i o víně. A to mne již pár let baví. Nyní, stále ještě na penicilinu, nepiju a neochutnávám, prozatím o to více čtu a studuji, a hltám o víně alespoň dalšími smysly. Asi jsem doufal, že v současné víno-deprivaci alespoň trochu oblaží mé smysly… Jak se mi film líbil?

Předně, přistupuji k filmu se silnými předsudky. Ač nepopiratelně dobrý herec, Paul Giamatti mi prostě nesedí a „nemám ho rád“. Naštěstí se ukáže, že vedle chlápka / chlípníka, kterého hraje Thomas Haden Church, je Giamatti vážně docela sympaťák. Někdo u filmu prohlásil, že „tak ošklivýho chlapa ještě neviděl(a)“… Byl to ale asi záměr, že. Pro tuto podpůrnou roli scénář předepsal charakter ne příliš líbivý, proč to tedy neumocnit vizualizací. Až se zpožděním jednoho večera mi dochází, že ten celkový dojem také velmi výrazně ovlivňují, promiňte, debilní vlasy styl 2004 a příslušné kalifornské košile k tomu, no a jeho hlas, samozřejmě, doufám, že jej také jen „hraje“, s člověkem, který by se takto zvukově projevoval i v reálu, bych mnoho společného míti nechtěl. Věřili byste tomu, že jako „supporting actor“ za tuto roli v tomtu flicku (viz dále) dostal přes dvacítku cen? (Dále jsem si uvědomil, že tohohle herce jsem také viděl jako Sandmana ve Spider-Manovi.)

Nemá smysl komentovat zápletku a děj víc než jednou větou – hrdina hlavní, po rozvodu již dlouho trpící, se svým druhem naopak těsně před svatbou, vyrazí si do slunné Koulifornije na pánský výlet za vínem, první motivován odpočinout ztrápené duši laskáním milovaných hroznů, druhý ve snaze ještě před „vězením manželství“ si „užít“… My vínomilci bychom samozřejmě za vínem jeli skoro kamkoliv, ale rozhodně jinam, ale budiž.

Titulky již běží (a film je z doby, kdy přední filmové titulky zabíraly 10 minut) a já se již dále zaměřím zejména na poznámky o víně:

  • Již na začátku filmu – hlavní hrdina o pár hodin zaspal, pravda pak vyjde najevo, no ona byla včera, ehm, jakási degustace… Aha, tak takhle se to dělá! 🙂
  • Filmem se prolíná násilně přecítěné básnění o pinotu noir, tak přecítěné, že mne to obtěžovalo. Na straně druhé, každý kdo film viděl, si bude pamatovat, že hrozny pinotu jsou choulostivé a s tenkou slupkou a že noční ochlazení po denním horku jim dělá dobře.
  • Giamatti učí pít kolegu, držet sklenku, ochutnat všemi smysly (a vtipný moment – „Are you chewing gum?!“) – ale proč jsou ty sklenky proboha špinavé?
  • V důležité hospodě Hitching Post, kde pracuje osudová krásná blondýna – víno-nadšenci vychutnávají víno – a kouří u toho !!!!! Nedokážu si vzpomenout na většího nepřítele vína než cigaretový kouř a zápach!
  • Je zajímavé, že většinu vín ve filmu rozlévají (a to do poloplných sklenic) z rovnou odšpuntovaných lahví – nevím, zřejmě z toho mohu učinit závěr, že těm kalifornským to nevadí, neb je to ohledně jejich projevu zcela jedno… No jo, zase předsudky, ale mně vážně Morava a Francie a Itálie stačí (a Slovensko a Chorvatsko a Malta)…

Dobrá, jsem šťoura, ale xenofob snad ne, ale tenhle film mi chvílemi připadá také jako vzorová prezentace prázdného bezobsažného amerikánství s těmi jejich „how are youuu? i am gooood! good for youuuu!“… Promiňte, jen odbočka, a zas další víno-postřehy:

  • Syrah všichni vyslovují jako „sara“, v angličtině to tak asi bude, zní to ale divně, myslel jsem, že v jů-es-end-ej je to spíše shiraz, no tak tedy asi ne… budiž…
  • To co jsem nemohl přehlédnout, když asijská kráska nalévá degustační sklenku do standardní víno sklenice – do celých asi tří čtvrtin objemu! No fuj! Vždyť takhle víno nechutná! Kam se poděla elegance? (O praktičnosti ani nemluvím.)
  • Dost hrozný je i moment, kdy rozrušený hrdina utíká od auta s odšpuntovanou lahví strání (všimněte si, že většina lahví ve filmu jsou uzavřeny lehce zastrčeným špuntem), zřejmě se opít a pak zabít… až narazí na řádky s révou a promiňte mi to, neodolám, pohladí si kuličky, tj. hroznů – a zjihne, ach! Otřásl jsem se odporem nad trapně chtěnou sugestivností scény …
  • To co naopak pochválím jsou 2 víno postřehy
    • Slovní spojení „did you DRINK & DIAL„?, tedy „pil a telefonoval“, je skvělé, až příliš mnohokrát prožité a budu jej používat, líbí!
    • Pěkná mini kresba byla věta blonďaté krásky, že to, co jí přivedlo k vínu byla „lahev Sassicaiy„, pane Skleničko, halo! 🙂
  • Na straně druhé, že by zrovna tento dotčený rozhovor, kdy on se roplývá na pinotem a ona nad vínem jako živým tvorem, byl scénou kdy přeskočí jiskry vášně a zamilovanosti – tomu (provedení) jsem moc nevěřil.

Zábavu nakonec naštěstí zahránilo, byť jen pár“, roztomilých legrácek, už mimo víno – když kamarád moula zachraňuje kamarádovi neřádovi zadnici plížíce se kolem souložícího páru pro zanechaný důkaz v podobě peněženky, nebo když neřád dostane co zaslouží – roztočenou motorkářskou přilbou rovnou do nosu…

Závěrem, nepovažuji tenhle flick za bůhvíjaké filmové dílo, místy mne dost nudil, o vínu jsem se mnoho nového nedozvěděl. Nevěřím ani, že by tento film někoho přivedl k vínu. Na straně druhé, alespoň jsem měl příležitost si do filmu rýpnout a srovnat některé svoje elementární vinné standardy. Několik vtipných (bohužel málo) momentů tento film alespoň u mne zařadilo do kategorie „akceptovatelný jako kulisa“ a nejsem tedy příliš nazlobený, že jsem mu hodinu a něco věnoval.

Zároveň jsem si vědom, že se svoji kritikou zřejmě vystupuji z řady a samozřejmě vím, že film dostal Oskara, Zlaté globy a mnohá ocenění. Jako obvykle raději preferuji mít svůj vlastní názor, byť ojedinělý, raději než bezbarvě nezastávat žádný. A ne proto, abych s názorem vyčníval, ale prostě proto, že to tak cítím. (A mimochodem, jiný film stejného režiséra – About Schmidt s Jackem Nicholsonem například považuji za „majsterštyk“.)

PS A co vy? Který z notoricky známých filmů o víně máte rádi vy?

A už jste někdy pili Cheval Blanc 1961 z plastového kelímku schovávaného pod stolem v McDonaldovi?

PS2 A dobré zprávy nakonec – po dnešní návštěvě hodné paní doktorky – mi byla udělena milost a povolení opět degustovat a konzumovat alkoholické nápoje, a tedy po dlouhých asi 3 týdnech křičím hurá – vínu zdar!

Tedy především, na zdraví!

Reklamy

2 komentáře: „Tak trochu Bokovka (film o víně)

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s